Škoda combi diesel, co nežere víc než nic. Bomba, takže jedem, já nemocnej z padesátiletý lolity Hany Plechový, břicho na pochodu, střeva v prdeli a se mnou k smrti unavenej srdcař, jak říká s oblibou ta nána, lehce depresivní potomek polský nižší šlechty a nositel rusínskejch genů zároveň. Cílem je MORZE, dost možná však samotná cesta je tím cílem.
Vezu sebou lihovou Trangii - to jako že budem vařit, taky plech hovězí guláš z Lidle a nějaký další podobný věci jako třeba loveckej salám a další polotovární kravinky.
Tenhle salám od tý doby nežeru a kdyby mi ho někdo žrát dal, asi bych jej vyklopil záhy. Ono bejt něco dní na tomhle salámě, to je jako dostat po tlamě, verše, to mi dycky šlo.
Tenhle salám od tý doby nežeru a kdyby mi ho někdo žrát dal, asi bych jej vyklopil záhy. Ono bejt něco dní na tomhle salámě, to je jako dostat po tlamě, verše, to mi dycky šlo.
První kopečky Kladska mě berou hodně, krása, kdybych byl Jan Ámos, zdrhnu taky právě tudy. Nějaký lováky vyměňujem a za naše mrzký peníze dostáváme zlotý peníze, krytý jsou teda asi zlatem. Kopečky, domečky, haldy, reklamy, sklepy a lidi, krajina teče proudem kolem, paráda. Na zemi tu nemají bordel (!), ani podél silnic, ani na zahradách u rodinných domků a ani ve městech to na bezohledně odhozenou špínu nevypadá.
Jím furt ten lovečák - na střeva to nej hele, piju pivo a kofolu, smažím se hrudníkem od čelo skla i nastydám na kolenou z klimačky. Jedeme a jedeme a jedeme.
Jím furt ten lovečák - na střeva to nej hele, piju pivo a kofolu, smažím se hrudníkem od čelo skla i nastydám na kolenou z klimačky. Jedeme a jedeme a jedeme.
Když dostávám hlad, zastavuje můj šofér u Orlenů a kupuju si na radu V. takovej celkem prima rolkapárek, uzenina je uzenina žejo, příchuť gyros a nějaký ty pičičandičky navrch. Chutná mi to mocně a stravuju se tím i po další dny.
Jedem a zase jedem a na poměrně rovný cestě mi V. vysvětluje, že přesně tudy tenkrát uháněl na Stadionu S11, oděn do kabátu ala Gestapo a v koženou kuklu, vybaven stanem a liháčkem. Jo, vzdor a nasrání někdy slaví obdivuhodnej triumf, nehledě na počátek října :D.
Bereme ropu, je tady levnější. I Škodovky s nehamižným motorem jsou pěkně uchlastaný, mně už taky došla jediná - to nechápu proč - láhev Svijanosvěžeňská. Polandskému pivu zatím odolávám, ne tak upřímnému přání jednoho asi padesátiletého muže, který se nás ptá odkud. My mu, že ze Země lva a on na to, že kdysi mu v té naší hrdé zemi kdosi vynadal do Pšontů, šmejdů a ksindlů a o to víc zamrzí, že on má naši zemi rád, naše filmy, pivo, lidi taky a tenkrát tady u nás byl jako mladý sportovec, který se nikomu a ničemu neprovinil. Za naši zkurvenou, nesnášenlivou a povýšenou národní povahu se mu omlouváme a informujeme ho, že jak to on má s naší zemí, tak my to máme se zemí jeho, že ji máme rádi. Směje se na nás a po zjištění, že my jecháme k morzi, nám přeje šťastnou cestu a pak ještě i mává. Silnej zážitek a pár vět plných ŽElé.
Valíme to dál, já si ty jména vsí a měst, co odříkává paní z displeje přilepeným na okně, ani nepamatuju. Co si ale dobře pamatuju je, jak se mi ta země nezdá ani chudá, ani nudná, ani pšontská. Tahle země se mi líbí a to moc.
I ty silnice jsou místy lepší, někdy teda o dost horší, než u nás. Uháníme dál a dál, za okénky svěží i dusivý červen, to jak se vodní páry usebraly nad Balticem a metou si to po obloze kamsi do Středoeuří, sem tam žblunce zakrejou, sem tam odkryjí. Aj, přestalo nám hrát rádio Beat, takže už jsme fakticky daleko od domova, za sebou máme málem půlku cesty.
Nedá mi to, abych se nevyjádřil k všudypřítomným křížům a Marijánkám na nich... No co no, Prusko neprusko, tady asi těch protestantů moc nebude. Hulím na to, není to podstatný, má to asi i svý pozitivní vlivy, dokonce ani řidiči tady neprasej tak jako u nás a maximálka se tu dodržuje, se nediv, poměrně dost se tu rojí FIATy s nápisem POLICJA.
Jedeme už mocně dlouho, charakter krajiny se změnil, V. chce do půlnoci u toho morze bejt. Asi že jo, asi se to povede. Za pár hodin jsme v zemi Kašubů.
Kupuju si první zdejší pivo, nechutná mi, ale o to víc kope. Piju za peníze řidiče pana V., nevyměnil jsem si love, páč si je vyměnil V. a slíbil, že kdyžtak půjčí. Prostě jsem si nějak myslel, že utrácet snad ani nebudu, jen se dívat a pamatovat si. Jsem to divnej deviant. Paráda, prostě jedem a bum, další rolkapárek k tomu :D. Nějakej opilec místní prosí o pár zlaťáků, V. je srdcař (jak říkala i ta nána) a dává... Zase nějaký to kam jedete a odkud, my tam odtud a rovnou k morzi. Opět úsměv, byť ochmelený a opět přání šťastné cesty. Safra, tady jsou celkem milí lidé, tady se mi líbí.
Stmívá se a a pneu Škodověnky olizují kvalitní asfalt zcela nových autostrád.
Stmívá se a a pneu Škodověnky olizují kvalitní asfalt zcela nových autostrád.
Jestli budu mít náladu, napíšu Vám možná víc.
Do widzenia Tlampacz
