Květen 2009.
Nasedáme do vlaku na Kyšperk rozhodnuti užít krásného slunečného máje.
Palec si našel čas a Tlampač si našel čas. Tak jedem? Jasně, jedem!
Nasedáme do vlaku na Kyšperk rozhodnuti užít krásného slunečného máje.
Palec si našel čas a Tlampač si našel čas. Tak jedem? Jasně, jedem!
Počali jsme cestu v Letohradu a propotili se těmi pitomými kopečkami zhruba někam k Městečku Trnávka. První Máj a druhý nemaj.
My ta kola za sto litrů neměli. A tak jsme se trápili a potili, protože je jasný, že vlastnit "pořádný fůly" jelo by to samo. Snad netřeba zmiňovat, že celoopruzenej bajk se za celou cestu dal využít jen na nádherným sjezdu z Kladek do údolí Nectavy, kdy jsme se s Palcem cejtili jako Ízy Rajdři, jináč by to bylo spíš na devětadvácu nebo silničku.
My ta kola za sto litrů neměli. A tak jsme se trápili a potili, protože je jasný, že vlastnit "pořádný fůly" jelo by to samo. Snad netřeba zmiňovat, že celoopruzenej bajk se za celou cestu dal využít jen na nádherným sjezdu z Kladek do údolí Nectavy, kdy jsme se s Palcem cejtili jako Ízy Rajdři, jináč by to bylo spíš na devětadvácu nebo silničku.
Na Palce Vám ještě prásknu tolik, že jak on je z té Hané, tak mu ta střelka kompasu v jeho kebuli na tu Hanou porád ukazuje. A ať on je kdekoli v republice České, tak on na tu Hanou stále fyzicky směřuje!
Takže když už třeba dojedeme různýma spletitýma cestama přes Moravské Třebové (kde chvíli sedíme na volebním mítinku u Bolševiků a pak zas chvilinku u Oranžobolševiků - na politiku serem, ale točili tam levná píva) až do té Trnávky, tak ten mizera Palec namísto dolů k Brnu zatočí doleva na Olomouc. Tak jak mu velí střelka.
Takže když už třeba dojedeme různýma spletitýma cestama přes Moravské Třebové (kde chvíli sedíme na volebním mítinku u Bolševiků a pak zas chvilinku u Oranžobolševiků - na politiku serem, ale točili tam levná píva) až do té Trnávky, tak ten mizera Palec namísto dolů k Brnu zatočí doleva na Olomouc. Tak jak mu velí střelka.
Ale byl to zase level, kterej nedat byla by škoda.
Protože: v podhradí Bouzova hospoda byla, jednak tam dalšího škopka jsme si dali a druhak na možnost noclehu se ptali.
Slečny stojící za pípou (rodiči hanebně nucené k otrocké dětské práci v pohostinství) nám ráčily sdělit, že ačkoli na obrovské venkovní zdi knajpy jejich ještě větší reklama na ubytovací služby noclehu možnost hlasá, noclehu možnost skutečná není...
Prý tam musely ubytovat pilota, co vyhořel. To je ale idiotská vejmluva, co? No tohle nebudu komentovat, neboť na diletanty v jakémkoli řemesle mám svůj názor a ten je zlikviduj se sám! Pročež neudávím majitele a neuvádím jméno té hospody.
Protože však na Palcově Hané je sranda a legrace nepřetržitě, přijel do té podivné hospy jeden muž na koni a to až k tomu výčepu. Zkoušel jsem tuto událost vyfotografovat, ale kobylka se blesků mého Sony bála a jala se plašit a kdyby mě třebas jen lehce do hlavy kopla, už bych žádnou hlavu neměl, stál jsem totiž přímo za kobylkou. Bez hlavy bych pak nemohl v práci na noční smolit tento report.
Fotky bez blesku se rozpatlaly dlouhým časem závěrky, důkazy o koňoj v baru tedy nemám.
Slečny stojící za pípou (rodiči hanebně nucené k otrocké dětské práci v pohostinství) nám ráčily sdělit, že ačkoli na obrovské venkovní zdi knajpy jejich ještě větší reklama na ubytovací služby noclehu možnost hlasá, noclehu možnost skutečná není...
Prý tam musely ubytovat pilota, co vyhořel. To je ale idiotská vejmluva, co? No tohle nebudu komentovat, neboť na diletanty v jakémkoli řemesle mám svůj názor a ten je zlikviduj se sám! Pročež neudávím majitele a neuvádím jméno té hospody.
Protože však na Palcově Hané je sranda a legrace nepřetržitě, přijel do té podivné hospy jeden muž na koni a to až k tomu výčepu. Zkoušel jsem tuto událost vyfotografovat, ale kobylka se blesků mého Sony bála a jala se plašit a kdyby mě třebas jen lehce do hlavy kopla, už bych žádnou hlavu neměl, stál jsem totiž přímo za kobylkou. Bez hlavy bych pak nemohl v práci na noční smolit tento report.
Fotky bez blesku se rozpatlaly dlouhým časem závěrky, důkazy o koňoj v baru tedy nemám.
Ve všeobecném veselí nad tou neobvyklou podívanou, kdo to kdy viděl - kůň v hospodě, se od jednoho stolu usmál mladý muž a řekl, že jestli chcem, tak spát můžeme u něj.
Jsem přísně heterosexuálně orientován, takže úlek byl na místě... Jenže fakt že jo.
Ten džentlmen byl pohostinný Moravan odrůdy Hanag a na naši doplňující a nablblou východočeskou otázku jestli to myslí dovopravdy odpověděl:
"Jasně, mám v nedalekých Lošticích po babičce domek a říkám tomu squat, jste srdečně zváni."
Ten džentlmen byl pohostinný Moravan odrůdy Hanag a na naši doplňující a nablblou východočeskou otázku jestli to myslí dovopravdy odpověděl:
"Jasně, mám v nedalekých Lošticích po babičce domek a říkám tomu squat, jste srdečně zváni."
Ten kamarád se jmenuje Josef a vážně má v Lošticích u řeky domek a ten předělává pro sebe a pro svou přítelkyni.
Cesta směrem dolů a do strany tedy přinesla dobrou zkušenost s lidmi moravské krve.
Loštice, místo rozhodně zajímavé. Nejdříve jsme zašli povečeřet. Pepa nás zavedl do restaurace od jeho domu vzdálené sotva padesát metrů.
Večeřička dobrá, radost z ní zkalená jen a pouze jedním obecním náckem. Ten prapodivňous v bombru a se špatně vyholenou palicí si sednul k našemu stolu a začal se nám vožrale tlemit do ksichtů. A že prej cikáni do plynu a hůůůrááá na Vítkov a že právě přijel z Jihlavy z demonstrace a takový ty pindy vod rasově čistýho/nečistýho:). Pač jak známo plán byl, že Čechy vyhladit a Moravany a tedy i Hanáky germanizovat nebo použít na práci.
Josef povídá, že toho kreténa zná a kdesi cosi, popřál nám teda dobrou chuť a odešel, protože by prý do něj nácek určitě ryl a pak by byla mela.
No, nácek vypil své pivo a odhýkal se jinam, nás už začal trochu srát, mě teda dosti.
Ale jak jsme tak s Palcem vytrénovaný z práce s bezdomovcema, tak jsme toho vola "nadčlověka" vydejchali...
Večeřička dobrá, radost z ní zkalená jen a pouze jedním obecním náckem. Ten prapodivňous v bombru a se špatně vyholenou palicí si sednul k našemu stolu a začal se nám vožrale tlemit do ksichtů. A že prej cikáni do plynu a hůůůrááá na Vítkov a že právě přijel z Jihlavy z demonstrace a takový ty pindy vod rasově čistýho/nečistýho:). Pač jak známo plán byl, že Čechy vyhladit a Moravany a tedy i Hanáky germanizovat nebo použít na práci.
Josef povídá, že toho kreténa zná a kdesi cosi, popřál nám teda dobrou chuť a odešel, protože by prý do něj nácek určitě ryl a pak by byla mela.
No, nácek vypil své pivo a odhýkal se jinam, nás už začal trochu srát, mě teda dosti.
Ale jak jsme tak s Palcem vytrénovaný z práce s bezdomovcema, tak jsme toho vola "nadčlověka" vydejchali...
Májová večerní procházka po Lošticích byla perfektní, Josef by mohl z fleku dělat profiprůvodce. Nezapomenutelný.
Ráno jsme se seznámili i s Josefovou maminkou - udělala nám k snídani VYNIKAJÍCÍ čaj z čerstvé meduňky, i s jeho otcem - což je stejnej svéráz jako Pepa sám.
Když nám pak pánové otec a syn radili kudy se vydat dál, krásně se u toho hádali :).
A na Bouzov, nene houby, zpět k Trnávce, ale tam už byli táto, na Javoříčko ať jedou a tak všelijak dokola.
Když nám pak pánové otec a syn radili kudy se vydat dál, krásně se u toho hádali :).
A na Bouzov, nene houby, zpět k Trnávce, ale tam už byli táto, na Javoříčko ať jedou a tak všelijak dokola.
A tak jsme vyrazili směr pohádkový Bouzov.
Palec si jel to svoje rytmické a cyklické šlapání a já byl nějakej grogy, všude kopce a jak se teda dostat zase do Boskovický brááázdy.
Myslím, že to byla ves Kladky nebo snad nějaká jiná, který jsme se vyhli, pač to bylo pořád azasedokopce a pak jsme čirou náhodou objevili ten nej EASYRIDEROVSKEJ sjezd směrem k Chornické trati a dolů k Jevíčku.
Palec se potom pod kopcema vytahoval, že má kotouče brzd celé rozžhavené do ruda, já měl rudý leda prd, já maguroval hydra Magurama a brousil ráfek.
Žůžo, ten si dám někdy zase, tendleten sjezd.
Palec si jel to svoje rytmické a cyklické šlapání a já byl nějakej grogy, všude kopce a jak se teda dostat zase do Boskovický brááázdy.
Myslím, že to byla ves Kladky nebo snad nějaká jiná, který jsme se vyhli, pač to bylo pořád azasedokopce a pak jsme čirou náhodou objevili ten nej EASYRIDEROVSKEJ sjezd směrem k Chornické trati a dolů k Jevíčku.
Palec se potom pod kopcema vytahoval, že má kotouče brzd celé rozžhavené do ruda, já měl rudý leda prd, já maguroval hydra Magurama a brousil ráfek.
Žůžo, ten si dám někdy zase, tendleten sjezd.
V Jevíčku se nám moc nejevila obsluha tamní hotelové restaurace, než nám krmi donesli, vypili jsme zdostatek piv nalačno a oběd už to nezachránil. Začali jsme se do sebe zaklesávat a bejt protiváci, jak to tak bejvá, dyž jsou lidi dlouho lačný a nalejou se pívem.
Vyrazili jsme unavení a klikatili se kolem luk a polí tou krajinou mezi kopci a nějací motorkáři uháněli kolem nás až k Boskovicům.
Boskovice, ani tam už jsme dobrou druhomájovou náladu nedostihli. Rychlíkem jsme odvalili ze Skalice zpět do Polabí.
Vyrazili jsme unavení a klikatili se kolem luk a polí tou krajinou mezi kopci a nějací motorkáři uháněli kolem nás až k Boskovicům.
Boskovice, ani tam už jsme dobrou druhomájovou náladu nedostihli. Rychlíkem jsme odvalili ze Skalice zpět do Polabí.
Bylo toho moc, těch zážitků i pivka.
Tak pěkný to bolo, že se do těch míst mám potřebu stále vracet a od tohohle tripu jsem brousil kolem Boskobrázdy už nejméně šestkrát.
Tak pěkný to bolo, že se do těch míst mám potřebu stále vracet a od tohohle tripu jsem brousil kolem Boskobrázdy už nejméně šestkrát.
Tak ahoj a někdy někde se Taiwanskejch rámech doufám uvidíme...
