Adidas Detroit nebyly žádné p..rané retro!

Tlampač, foto Google search, refresh článku z roku 2012

Adidas Detroit byly moje první sportovní boty, když nebudu počítat jedny onošené a potrhané Pumy, co jsem dostal od bráchy. Ve speciálce Adidasu stály ve dvaadevadesátém tuším 599.- Kč. Byly prima třipruhaté a hodně pohodlné, The brand with three stripes a Die marken mit den drei streifen bylo napsáno na jazyku anglicky a německy. Neměly kdovíjakou tlumící technologii, podešev byla tvořena pouze "vobříznutou karimatkou", jak dodnes říkám botám ušitých podle klasických a starých postupů.

Když si pak po prázdninách toho samého roku spolužák Vojta z Itálie přivezl moderní Nike Air Icarus Track and Field, těéééžko jsem to rozdejchával, protože ty jeho boty, to byla úplně jiná kategorie! Legendární "Éry" s neméně legendární a patentovanou podrážkou Waffle, tak jak ji ve svém vaflovači vdechl život spoluzakladatel Nike Bill Bowermann byly prostě vejš, zejména díky moderní, do forem vstřikované mezipodešvi. Od té doby jsem už nikdy nechtěl žádné boty na karimatce, jako byly ty mé první Ády a protože jsem o botách hltal první a poslední, také mi bylo jasné, že lepší technologie jsou na botách za víc korunek a "karimatkáče" přece nosej leda švorcáci, páč jsou levný a vypadaj staře.

NIKE AIR Icarus Track and Field line

Éru dnešních módních retro bot odstartoval zřejmě Zemeckisův slavný film Forrest Gump, kde model Nike Cortéz v bílé a červené darovala Jenny Forrestovi z lásky a režisér jej zobrazil coby symbol jedné dekády (docela dobrý reklamní tah sportovního giganta skrze product placement, ne?).

Odnosil jsem desítky párů značkových sportovních bot, doučil se marketing, přesto stále nechápu, jak mohou tzv. retro boty stát stejně ne-li víc, než boty s technologiemi. Boty pro švorcáky stojí dva litry! Z marketingově-obchodního hlediska si nelze více přát, obyčejné asijské bačkory se prodávají od 1000.- do 2500.- Kč, to je vejvar! Co mě však na celé této současné retro produkci vadí, je naprostá absence reálné hodnoty této obuvi.

NIKE Cortez

Pokud mi někdo nabízí retro botu ušitou drobnou dětskou asijskou rukou, vyrobenou z napodobeniny kůže nebo syntetických materiálů, přidá mi k tomu legendu o marce coby znaku kvality a já se již dávno na žádné atributy této značky nebo konkrétního modelu nemohu spolehnout, pak moje peníze prostě nedostane. Nebudu platit nesmyslné cifry jen proto, že mi někdo chce cpát do hlavy, že to zboží je spotřební a módní, proto stojí kolik stojí, na to já zvysoka s.ru. 
Co tím vším chci vlastně říct? Že moje prachy si musí každý zasloužit, nehodlám si kupovat formu bez obsahu, plagiát, derivát a jakoby. Retro bota by měla být nachlup stejná jako originální předloha, včetně materiálů, se započítáním všech ekonomických okolností bych to pak bral podobně jako např. Levi´s 501, Porsche Carrera, Ray Ban Aviator či triko Lacoste a rád zaplatím za kvalitní a spolehlivý produkt, pokud takové zboží budu chtít.

Nike (a také Adidas, Puma aj.) na svém počátku produkovala boty poctivé, bez výrazných kvalitativních chyb a s každým novým modelovým rokem přidávala nejrůznější vylepšení. Proto je lidé kupovali, proto v nich sportovci sportovali, proto se  tyto firmy prosadily a rostly. V sedmdesátých a osmdesátých letech, tedy po době velké ropné krize, bylo třeba budovat značky výrobou a nabídkou kvalitních produktů. Tyto produkty stály v té době zcela normální peníze, prodávaly se za ceny úměrné ceně práce, ceně materiálů, všech dalších nákladů a s rozumnou (rozuměj morální) marží.

Pokud tedy hovoříme o sportovních botách, pak Forrestovy Nike by byly vyrobeny z kvalitní hovězí usně, odolné pryže a z kvalitní textilní stélkou a jejich tehdejší cenu odhaduji na cca $30. Dnešní retro boty ani zdaleka nedosahují kvalitativní (ve všech parametrech) úrovně svých originálních předloh a je pro mě nemyslitelné za ně platit částky vyšší, než je jejich reálná hodnota.

NIKE Capri Leather

Dceři jsem před rokem koupil nádherné retro Nike Capri. Byly kožené, poslední pár byl z Kč 1299.- zlevněn na 649.- (v Česku se tento model prodával i mnohem dráž). "Kauf, pěkný kožený boty za supr kačky, paráda!", jásal jsem. Dcera v nich chodila měsíc, sečtu-li všechny dny, kdy je měla na noze. Poté byl úbytek pryže na podrážce v patní části tak značný, že se do ní udělala díra (reklamace byla vyřízena kladně, koupil jsem jí potom outdoor Merell za 750.-, po jednom skautském táboře se daly také reklamovat, neměl jsem však už chuť ani sílu) a jako tenisky by zřejmě nevydržely ani jeden zápas. Považte, zmiňované Adidas Detroit jsem nosil celý rok denně a když jsem je vyhazoval, podrážka byla hodně obroušená, nikoli však až do nitra boty jako v případě Nike Capri!

NIKE Capri Leather

Myslím, že současná tzv. finanční krize je velmi důležitá pro každého z nás. Začínáme si víc hlídat za co utrácíme, protože vše je stále dražší a peněz na výplatních páskách málokomu přibývá. Neberte tento článek jako kolenovrtský nebo proletářský povzdych. Chci Vám pouze zopakovat, že spousta věcí nestojí za nic a když, tak jen za to, za co opravdu stojí (panečku to je mi ale větička!).

PS

Slyšel jsem, že dělníci v asijských fabrikách chtějí více korunek za svou práci, Houstone, to máte asi problém! 

Znám všechny ty korporátní kecy o inflaci, maržích, potřebě růstu, o vysokých nákladech, kupní síle zákazníků a její paritě. 

Oukej! To je ekonomika. Jen mě už prosím Vás nese.te s tím vaším třídolarovým -velkoobchodně - asijským šmejdem, nebo si udělám boty z nějakýho čokla, na sebe si navleču pytel od brambor a začnu to vydávat za retro styl, a když to začnu prodávat, tak cifra na cenovce bude řádná, to si pište.