Markéta Markétovatá
Syn se včera rozhodl, že nebude voják (uf). Při natahování pistole na šipky si rukou skoro vyrazil tři spodní zuby( 2-1-1), které se mu teď sice kývou tak, že nemůže kousat, ale na vytáhnutí to ještě není. Prý je to na prd a bude radši kuchař (pro samou bolest zubů zapomněl, jak se pořezal při krájení rajčat na sugo). Takže nás čeká zubař.
Úplně jsem si vzpomněla na tu hnusnou bolest, když jsem si vyrazila horní jedničky já, přibližně v jeho věku. Hráli jsme s bratránkem na schovku po baráku u babičky a já se schovala do starého peřiňáku, který se otevíral jako truhla. A já čekala na bratránka až přijde, opřela jsem víko o zeď za peřiňákem a zuby se zakousla do přední hrany. V tom bratránek přišel, já se lekla, škubla sebou, víko mi spadlo na hlavu a dvě horní jedničky byly venku.
Pravou dvojku jsem si vyrazila tak, že jsem seděla s koleny nahoře, pšíkla jsem a dala jsem si o koleno.
Aspoň jsem malýho rozveselila, prý nevěděl, že někdo může být ještě větší kopyto než on :)))
