20141001

Hradecká náplavka

Tlampač

Občas se i v bývalém Salónu republiky povede navázat na tradice zdejších světově významných architektonických počinů.
V poslední dekádě se dle mého skromného názoru v Hradci Králové velmi povedly čtyři veřejné stavby (mnoho se jich naopak nepovedlo ani trochu, že pánové z magistrátu?). 
Jednou z nich je labská pravobřežní náplavka.

Labe je jediná řeka, která spojuje zaprděnou Českou zem se světem, teoreticky byste mohli po Labi dojet až k móři.
Ovšem to by Labe muselo být tzv. PLNĚ splavné. Ponechme stranou, že všechny kontinentálně významné řeky jsou splavné, ať už jde o Rýn, Temži, Dunaj nebo Seinu.
I relativně malé řeky v okolní cizině fungují jako komunikace. 
Všichni rovněž dobře známe plavební kanály, jež tyto řeky navzájem propojují tak, aby si Evropané mohli sdílet radosti i strasti...
Jenže, v Česku chtějí mít ze středního a dolního toku naší největší řeky ekologové zřejmě horskou bystřinu a namísto na život a jeho ochranu v malých řekách a potocích, a že je česká krajina zavodněna mocně, se soustředí na boj se všemi vizionáři splavného Labe.

Well. Takoví už zelení levičáci jsou a bagr s tím nehne. My se pojďme bavit o tom, proč v našich městech podél řek nekypí ruch a šrum tak, jako kdysi. 
Protože povodně a řeky se nám jeví jako zlé a nebezpečné? Možná i proto, že bývaly špinavé a smrduté. 
Dnes už je lépe, přesto se u řek relaxuje, jí a pije, bloumá, maluje... maximálně někde okolo Vltavy v Krumlově a Praze, Labe žije snad jen v Poděbradech, líbí se mi upravenost náhonů na Chrudimce přímo v Chrudimi a pak si živě vzpomínám na Kadaň. 
Kadaňský stupeň na Ohři a těsně přiléhající nábřeží kdoví proč pojmenované coby  Nábřeží Maxipsa Fíka - LOL, to je vám nádhera, tak vkusně a příjemně upravené okolí řeky uprostřed živého města se mi jeví jako fenomén. A to je Kadaň spolu s okolím znásilněna všemi těmi doly a dráty vysokého napětí a vykořeněním původních obyvatel atakdále...



Hradec Králové, první opravdu velké město na březích evropsky významné řeky Labe se v dobách socialismu na upravené, vylepšené a živé nábřeží nezmohl, vše bylo dědictvím po předcích, díky krédu všechno je všech i poměrně omšelým.
První vlaštovky renesance (někdejší anabázi s lodí/botelem Čechie majitele pana Pešáta už jsme naštěstí všichni zapomněli) se objevily v podobě přístaviště malých parníků a veslic v prostoru Smetanova nábřeží, stále to však bylo spíše na okraji historického centra. 
Jmenovitě architekty Vladimíra Šolce, Pavla Zadrobílka a Tomáše Koblásu.

Tedy materiály schopné odolat vlhku, zimě i horku a samosebou povodním, dostatek místa pro pohyb chodců i cyklistů a zařazení výjimečných prvků pro praktické využití náplavky.
Mě osobně nadchly kotevní úvazy kombinované s osvětlením, schody do vody pro plavce a vodáky u Tyršova mostu, piknikové loučky se "sedacími schody" v optimálním místě nedaleko budov univerzity - a právě od študáků očekávám hojné využití a progres, široká bezpečná schodiště, puristické, snadno udržovatelné lavičky a dostatek odpadkových košů. 
Doufejme, že co nevidět přibyde i Labská kavárna, dosud nerealizovaná. Město nyní hospodaří se slušným finančním přebytkem a tak by se mohlo rozšoupnout :).

Jak dokládají moje fotografie, nafocené před několika dny, onen zmiňovaný ruch a šrum se do jedněch z nejpodmanivějších míst jinak emočně chladného města vrací.
Ať už v podobě pejskařů - doufám, že tito rychle a správně pochopí, že exkrementy jejich "pets" zde nejsou vítány, přes cyklisty jedoucí výletem, rodiny s kočárky, tak také třeba i v osobě profesora a jeho studentů z blízké Pedagogické fakulty.
Vyfocený raft je dokladem, že na řeku se lze nejen dívat, ale také po ní plout a do listů pádla odevzdat všechny myšlenky, radosti, starosti i síly svalů (vodáci zatím využívají spíše Orlici).
Rovněž výtvarníci zabodovali a vysoké pobřežní stěny zdobí díla až neuvěřitelně přímočará a nemálo kritická. Sdělení jsou jasná, nafotil jsem jenom tři, i na ta ostatní se doufám zajdete podívat osobně. www.nabrezihk.cz


Řeky v Hradci, tolik podstatné pro jeho vznik před tisíci let, tedy znovu mohou žít nejen pod hladinou.
Dál je to na nás. 


Fotogalerie: