20150827

Krasnej hejt na ten kundí svějt! Nejen :D

Tlampač 


Píseň dobrá, ale lidi, co to tak nadšeně poslouchaj a dělaj jakože tomu rozuměj, tak si samosebou připadaj, jakože je to o těch druhejch, o těch na druhý straně pomyslný barikády.

A vono to je o nich samých bohužel. 
Jo jo, o kundách řešitelkách, hádavejch snažilkách, bydlenkách, ajfounkách, guccičkách, mimibazarkách... to především, ale taky o prapíčácích z kanclů, co jsou furt ztopořený a dali by, jen žádná jim. Taky o hádalech na internetech, tam je každej psycholog promovaný.
Mindr z nedůležitosti a pomíjivosti je silnej antigen.

Čili hlavně je to o tom českým drbavým hovniválství a maloměšťácký nepřejivý upatlanosti to by nadšencům klikavejm mělo dobrnknout!

Vsadím se, že se to nejvíc líbí právě takovejm hovnivejm válům, páč se v tom poznaly/i, jen vo tom nevědí vědomě, jaksi podvědomě jen...


PS Tak nám Bára nastavila zrcátko, co?! No!


Podobná píseň: 
Jarda Svoboda a Traband - Nemám rád trpaslíky
https://www.youtube.com/watch?v=Nyu7whUDKeQ


20150816

Tahle země plodí jedovatý sliny...

Hudba, text: Vladimír Merta, foto: www.vladimirmerta.cz

Vladimír Merta
Řeka - variace na píseň Bruce Springsteena


Vrátil jsem se zpátky domů po dvou letech flákání 
vyučil se tím co táta nezískal žádný vzdělání 
Potkal jsem první lásku v tanečních 
měla jako já před vojnou sedmnáct 
Vyjeli jsme si prvně sami k řece 
Všechno bylo napoprvé Jen jednou Jedinkrát


Stáli jsme nazí v jejích vodách co pluly kalně kolem nás 
Ó ! Chladný proud unášel v dáli placatý kamínky ve vlnách 
Hned napoprvý jsme byli v tom - alespoň tak mi potom napsala 
Nic víc Jenom účet a adresa doktora Nakonec si to nechala 
V devatenácti mám jenom dluhy a výuční list 
a volno dvakrát do tejdne 
Šli jsme kolem národního výboru 
-- Máte chvíli čas? My taky...tak nás oddejte!-- 
Stáli jsme ve svatební síni v džínách jako žebráci co šli ulicí 
žádný bílý závoj bez prstýnků bez rodičů s kyticí 
Chlápek co voddával spěchal na oběd 
táhlo z něj pivo a mně se chtělo blít 
z magneťáku dohrál Mendelsohn... 
-- To je všechno Můžete jít! --


Stáli jsme tam jak nazí 
ve vodách co pluly kolem nás 
Ó ! Kalný proud utápěl v dáli 
placatý kamínky ve vlnách 
Pak mě mistr málem vylil z dílny 
že jsem dvakrát usnul u stroje 
Kvůli kvartýru jsem navíc noční hlídač 
Sotva držím ve stoje 
Odbory kašlou na svý lidi - 
jenom ať stihnou píchnout za deset šest včas 
Slíbím že se teda polepším - a hned zítra přijdu pozdě zas 
Žena vzala roha někam bokem teď se soudíme o našeho syna v OSN 
Jedovatá řeka mě tu drží - stejně nemůžeme nikam ven 
Roky letí a syn se vrátil domů po dvou letech flákání 
Vyučil se tím co umím já - nezískal žádný vzdělání 
Tahle země plodí jedovatý sliny co odplouvají špínou po řece 
Nikdy to tu už nebude jiný Neutíkej! Braň se! Nedej se! 
To co udělali lidi týhle řece 
hrozí i tobě...a neutečeš 
Není kam 
Nehledám soucit ani omluvu jenom se vás mladejch ptám: 
věříte těm co dostávaj za všechny přes hubu 
- anebo televizním novinám? 
A ani půlrok ani půlden se nedá vzít nazpátek 
Je to konec krizí našich vizí - anebo teprve začátek?



20150813

just Radovan - pouliční fotografie

Čistě náhodou jsem po brouzdališti sociální sítě zabloudil na parádní fotografie mně dosud neznámého fotografa.
Jeho doménou je fotografie sociální, lépe řečeno fotografování ulice (street photo), tedy disciplína, kterou osobně preferuji a která mi sytí jak oko, tak nitro. 

Fotograf Radovan Paška nejen fotografuje, ale rovněž píše svérázný blog na svém FB profilu, sem tam trochu návodný a zároveň také poetický a to já mám rád.

Takže? 
Takže se na jeho internetové stránky též zajděte pobrouzdat.
http://photo.radovan.be/

Radovanův FB profil
https://www.facebook.com/just.radovan/

Radovanův Flickr
https://www.flickr.com/photos/just_radovan/

20150803

ŽENÁČI a PAROHÁČI

Text: úhoř Zdeněk Řehoř (z Řeky). Motto Když pálíš voheň, trávu vypaluješ, tak hlavně neuhoř! 

Jedna moje suchozemská známá si tuhle na plovárně posteskla, že ač se má docela fajn, přesto by jí možná bylo lépěji ve dvou. 
Tedy si hledá přítele, partnera pro život a pořád nic na obzoru. Jak léta běží, mužů sice potkala mnoho, ale ani jeden za mnoho nestál.
Pořád dokola se jí totiž ozývají ženáči, bývalí paroháči a jiné deriváty muže. Na sociálních sítích a seznamkách prý trčí samej manažer, záchranář, maminčin mazánek, motorkář, psychouš, puberta nebo pracháč lakomec...

Maj to lidi ale problémy, ve vodě horkem chcípou ryby a močej do ní plavci a tadyhle Helena nemá kliku na páni. 
Ještěže jsem ouhoř, protože není nad ouhořky. Ty naše hadí ženy jsou v pohodě, jakmile se vdaj, už chtěj potěr a nejsou s nima nižádné problémy.
Já jsem ryba empatická a dovedu pochopit, že i Hela by chtěla pořádnýho ouhoře a zažít trochu toho pozemskýho štěstíčka.
Ale это невозможно. 
Plovárna zavírala, tak jsme dopovídali, řekli si ahoj a jak jsem si tak vodou jel do tej svej tůňky, tak jsem pořád přemýšlel. 
Copak by si ta chuděra pohledná a milá, nezasloužila nějakého normálního, neprolhaného, nedesetkrát rozvedeného, nezadluženého, něžného, aktivního a upřímného chlapa? 
A nemusí to bejt zrovna Džony Dep. 
Tuším, že by brala klidně i obyčejného myče oken, myče nádobí nebo Mitche Buchannona, kdyby za to stál.