Text: úhoř Zdeněk Řehoř (z Řeky). Motto Když pálíš voheň, trávu vypaluješ, tak hlavně neuhoř!
Tak a je to zasejc tady. Rybí holokaust, rybí genocýda, prostě vraždění ryb pro potřeby pitomců, co si stavěj v obyváku stromy.
Stavěj si ty stromy a pak se přežíraj vším, co si nakupili do lednic, mraznic, sklepů, balkónů a studených chodeb.
Přežíraj se a prděj před televízej u Bochdalky a Zagorky, žerou a s leskem
v očích čuměj na ščedrovečerní pohádku Český sluncevize.
Pak jdou ti vrazi rybího národa s rukama vod krve ven, do kostela, kde nebyli celej rok
a není se co divit, kdo by chodil do baráku, kde nikdo nebydlí, to ani buch.
Řeknu vám, čert vem všecky ty kostely, nejlepší zatopit je vodou, ty studený smutný baráky, co věžema šplhaj do Nebes.
Nebesa na kostely ani vrahy v nich neberou zřetel, což se v mořích, oceánech
a všech dalších vodách traduje léta letoucí, a že to tak je, nám potvrdila i jedna tuze stará ryba, co se jí dotknul v roce 33 jakejsi tesař a vona je teď nesmrtelná.
Tu starou nelekavou rybu jsme potkali v Planktonmarketu, když jsme se se starou motali na dovolený ve Středozemním moři, to vám taky byla dovolená, nad palicej porád nějaký gumový čluny a uhejbat vrtulím lodních motorů taky není žádnej (moha)med.
Co nás ouhoře sere kompletně, to je vyhazov kaprů do řek. Prostě pouštění těch rybích zajatců z lásky k čemu vlastně...
Je to nelickej hnus, někoho nechat chcípat dva měsíce bez žrádla, pak ho prodat jak votroka afrického komukoli, kdo si zaplatí osmdesát tři padesát za kilo, a pak naprosto sluncovsky zachránit.
A co je nejůř, my ouhoři kapry nežerem, to se nedá žrát, protože kapr není moc nic, je to blemcavý maso, navíc ryba rybě rybou aspoň vo těch Vánocích.
Puštěný kapři bohapustě chcípnou a pak plavou řekou břichama nahoru a nám je z toho humanistickýho gestování na blití...
http://diwo.us/wp-content/uploads/2014/09/Diwous-FUJSLABIKAR-dil-8-Ema-jebe-vanoce.jpg
http://tlampatch.blog.cz/1210/vylov-rybnika-zehun
