20180216

Hnusný dítě nebylo první. Cats in the Cradle (1993)

Ugly Kid Tlamp

Věnováno Vítu Lamkovi, Janu Šenkýřovi a Danu Hejdánkovi


Songofka Cats in the Cradle je vynikající melodická píseň o hořkých životních pravdách, tyto moudré a smutné písně mají často potenciál být katalyzátorem pocitů u milionů posluchačů. 
Pokud se taková píseň vypustí ve správný čas po planetě, žije si dál svým životem. 
DEVADESÁTKY - báječná epocha, renesance nadějí 3. 

I proto se mohlo stát, že my co jsme neznali původního autora Harryho Chapina (text ovšem napsala jeho manželka), jsme dostali tu parádnickou melodii na třmínek, bubínek a kovadlinku od grupy Ugly Kid Joe, #Devadesátky tepaly jak srdce čerstvě vyrvaný z hrudního koše. 
Skákali jsme na ni v rokáči jako hovada, štěstím bez sebe že žijem, že jsme mladý, že nám stojí péro jako svíčka, že si ještě můžeme vybírat, kudy a  kam půjdem, případně se kterou. 
Rum byl levnej, vlezný taky, lístek na trolej stál pakatel, boty se šily z kůže a džíny neměly střih pro teplouše - hadry se nosily XXL. 

Je to tak, Ugly Kid Joe se coby zrozenci Emeriky dostali k tomu songu o dost dřív jak my, protože to poslouchali jejich fotrové za volantem, když řídili kamión s Pepsi kolou. 
NEBO JI SLYŠELI OD NĚKOHO JINÉHO? 
Každopdádně z folkáčského střihu ji dokonale přešili na říznou rockovou baladu a jsou navždy viníky mnoha zničených reprobeden.

Harry Chapin, jak to tak u geniálních komponistů bejvá, bohužel umřel mladej :( 
To snad je nějaký zasraný pravidlo, že kdo něco top hudebního umí v hlavě vymyslet, měl by si rovnou uzavřít několik životních pojistek. 

Mukl Cash je další, kdo Kočky vzal a nazpíval sobě typicky. Johny Cashtry byl srdcovej profík, nasázel to do masteru jako bůh.


Nikdo z těchto hudebníků nebuď zapomenut, jejich originály i cover verze jsou tím pověstným ústním podáním, nepsanou biblí životního běhu a paměti lidstva...

...protože když se vrátím k té malé oslavě mládí v předchozích větách, text téhle písničky rozhodně nemůže pochopit mladej cucák s peněženkou na řetězu, zato ji skoro jistě prožije o dvě až pět dekád později na vlastní kůži.