20190520

Veřejný dík AC Klubu Hradec Králové a malá úvaha o kultuře

Zája 
pořadatel festivalu Meziprostor, milec života, mírný živel, někdy muzokant, častěji pracovník ve zdravotnictví


V 28 letém ACéčku jsou vyjimečné koncerty doma, ovšem někdy zůstanou doma lidi, posluchači, návštěvníci… velká škoda pro ně! 
AC Klub Hradec Králové je mnohaletý kulturní fenomén, z pestrosti nabídky múzických umění neustupuje.

Přiznávám se, že jsem v AC 20 let vyskytujícím se elementem. 
Na živou hudbu rozličných stylů chodím velmi často a kam se dá, zdaleka nejen do AC klubu. 
Mě to baví. 

Když chodíte někam pravidelně, může se stát ( a stane se…), že se potkáte s hudbou, která vás dostane a zůstanete zírat s hubou dokořán. A přesně tak mě onehdá sestřelili kanadští Neon Bloom
Šel jsem na punkovej večírek s kamarády a najednou tam byli. Fór je, že punk vůbec nehráli, zato mě jejich profi set dostal na parket a posadil na prdel. Mě a asi další deset lidí, kteří náhodou dorazili.
Uf….




Zpravidla, když se dobře bavíte, moc byste rádi, aby TO slyšelo víc lidí. Toužíte se podělit. Ale ten večer skoro nikdo Neon Bloom a jejich sexy zpěvačku Jen neviděl a asi už ani neuvidí.
Odfrčeli zpátky za moře, kde si budujou klubovou karieru. Na Majáles by to rozsekali.

Jo takhle, vy nevíte, co je Majáles? 

Táákže:
Na nedávném komerčním Majáles, kde vás napojí patřičně napáleným občerstvením, pitím a z většiny průmyslovou kulturou dělanou pro zisk, si chrochtal tisícihlavý dav a přežvykoval spolu s Jeleny a jiným kapelami popěvky o lásce a rozervaném životě. 
Lid uzavřený do placeného koridoru se potácel a konzumoval kulturu. Kolovrátek se k nám v různých variacích každý rok vrací, aby nám znovu ukázal, jak zručně PR agentury šlohly študákům jejich festival.

Tak si, mládeži, představte, že se dá dobrá muzika (nejen) v Hradci Králové sehnat taky jen za pade, kilo nebo zadáčo...
Kde že? 
No přece v ACéčku!

-------------------

Když se dělá kultura, lítaj občas třísky a také zhusta mizí spořící účty pořadatelů. Věřte mi, že vím, o čem mluvím pořádáním akcí v klubech a sálech se bavím právě těch dvacet a spíš víc let. Vím, jak se daří mě, a vidím, jak se daří kolegům.

Nedávno si pořadatelsky naběhlo Dobré divadlo. Pozvalo k nám do AC klubu legendu Dášu Andrtovou – Voňkovou
Sedmdesátiletá muzikantka má v Hradci kořeny. Čekali byste, že na klubový koncert dámy, která natáčela s legendami české muziky, Radimem Hladíkem, Zuzanou Navarovou a celou folkovou scénou napříč posledními 40 lety, bude našlapáno? 
Já ano. 
Minimálně stejně jako onehdá na barda Vladimíra Mertu.

Ale na Dášu se nás tam krčilo zas deset. Styděl jsem se. Pankáči z Kanady to vydejchaj, ale Dáša si zahrála před plnou Lucernou, je vyjimečná instrumentalistka, vokalistka 
a performerka. 
Byl to v Hradci zkrátka trapas a průser. 
Intimní koncert těžko popsat slovy a vy už ho v Hradci stejně neuvidíte. 
Myslím, že si Andrtová - Voňková dvakrát rozmyslí si podobný nezájem zopakovat.

--------------------

Nerad bych svou úvahu končil prázdnou negací, spíš se pokusím o takový malý apel.
Pohybuju se v kultuře DIY a undergroundu, pořádám s přáteli festival Meziprostor.
To znamená, že uděláte několikadenní festival za hubičku, kam může přijít a dobře se bavit ZADARMO prakticky kdokoli. 
Něco nás to samozřejmě stojí: kromě práce a času přibližně jeden honorář drahé / předražené kapely s masivním PR v mediích. 

Kultura není tovární produkt, má přesah, je to zjevená emoce.
Podobně jako my z Meziprostoru, se o zprostředkování nejen komerční kultury snaží už řada zavedených festivalů a mají na line - upech skvělá, veřejnosti občas neznámá (neobjevená) jména. 
Když večer namísto zírání do internetu či na telku zajdete do hudebního klubu na živé vystoupení, poznáte že i nezávislá kultura může být plná pozitivních hudebních překvapení. 
A začne vás to bavit, budete chtít poznávat a objevovat. 

Moc vám to přeju.


PS Nejsem proti koncertům dělaným na profi bázi, s velkými rozpočty a obr týmy lidí v pozadí, to zas ne, tuhle jsem zajel do Pardubic na gala koncert Marušky Rottrové a dobře se bavil!

Chápu, že pro někoho je muzika nebo jiné umění rovněž řemeslem a profesí.
Nicméně hledání rovnováhy v kultuře by nikdy ustávat nemělo a kvalita ne vždycky stojí velké peníze na pompézní akci.