- DEVADESÁTKY
- FLASH
- ON THE ROAD AGAIN
- PIKSLA KULTUR MIXU
- PODKRKONOŠÍ POJIZEŘÍ ČESKÝ RÁJ
- RAPture
- ŘEZY
- STORKY
- UHOŘ ŘEHOŘ Z ŘEKY ŘEKL
- VÝLEVY
VYKLÍZÍM GARÁŽ! bazar, antikvariát
20250819
Zilla káma rozdává, tradice i inovace
20250512
20240708
Nachmelenej pochoďák 2024
20240609
Jan Schmid, nenápadný přitom nepřehlédnutelný
Tlampač
Když pan Jan Schmid na začátku týdne opustil tento svět, zasáhlo mě to, chtěl jsem o tom ihned psát blog, nakonec jsem nechal své emoce utichnout.
Stejně mi to však nedá, tedy mu věnuji tuto drobnou vzpomínku. Pro mě to byl filmový herec nad jiné oblíbený, neboť dokonale komický i v rolích ne úplně komických, a zejména protože v rolích malých, epizodních si vždy dokázal uzmout značné části těchto snímků pro sebe.
Rodák z Tábora se svých červnových 88. narozenin nedožil jen o pár dní, leč život mu pán Bůh dopřál dlouhý a naplněný.
Reminiscenci na svého otce hajného si dokonce zahrál v dětském filmu Věry Plívové-Šimkové o Veverce a kouzelné mušli :)
Naprosto nezapomenutelné filmové role Jana Schmida:
Holka na zabití a Requiem pro panenku. Psycholog z dětského domova, který nesmírně mile ale trochu podivínsky promlouvá do duše Holce na zabití, Dagmar Veškrnové Havlové. Naprosto bravurní záležitost, která dost možná stála za obsazením Schmida do neméně slavného filmu Requiem pro panenku rež. Filipa Renče. Schmid zde opět hraje pracovníka v socialistické ústavní péči, tentokrát už ne podivína psychologa, ale rovnou psychopata ředitele zařízení, kterého zajímá prakticky jenom sbírání automobilových modelů, a pak už nic a nikdo.
Básnická trilogie Dušana Kleina. Neskutečnou bombu na malé ploše si střihnul v legendární trilogii o Básnících, kde si v díle Jak básníkům chutná život zahrál Žida, který mladého doktora Štěpána Šafránka uplácí respektive odměňuje za své vyléčení sbírkou skvělých, ale opravdu skvělých židovských anekdot. Klasické a nezapomenutelné, pokud si nevybavujete, najděte si!
Kalamita. O Kalamitě Věry Chytilové se nemohu nezmínit, Schmid si opět zahrál psychologa :D, tentokrát podnikového, a vcelku zazobaného, protože majitele nádherného vozu Chrysler 160, to byl za socialismu statusový symbol. Dagmar Bláhovou tím znervóznil, Boleslava Polívku přiměl k žárlivosti.
Pevnost. V málo známém filmu Drahomíry Vihanové, mém velmi oblíbeném snímku Pevnost, Jan Schmid, Josef Kemr a Miroslav Donutil vytvořili role intenzivní, postavy v jiných filmech neviděné, plně dokazující participaci i rezistenci bestiálně nenávistné povaze komunistického režimu v Československu. Je skutečně škoda, že film zapadl, je to bonbónek pro náročného diváka. Schmidova značka nenápadného zato výrazného herce tu dochází naplnění.
TV film Této noci v tomto vlaku. Samozřejmě do výčtu zahrnu podivně ujetou detektivní socialistickou televizní drobnost Této noci v tomto vlaku. Patří sem mimo jiné protože připomíná, že divadelní režisér Schmid byl pro své mikro makro herectví opakovaně vyhledáván režisérskými legendami československého filmu. Režisér detektivek Jiří Svoboda se touto spoluprací vmísil mezi další zvučná jména a legendy z oboru, jako Chytilová, Herz, Plívová-Šimková, Bočan, Menzel, Schorm, Vihanová aj., kteří s Janem Schmidem spolupracovali.
Nenápadný ale výrazný muž své výrazné a nápadné ženy a kolegyně Jany Synkové odešel. Odešel z divadelní scény, z kuželů flilmových světel, z televizní obrazovky, z rozhlasového éteru. Nám všem odešel respektovaný intelektuál a filozof, nenápadný výrazný Jan Schmid, osobitý originál bez náhrady.
Je mi to líto...
20240519
Chata Bohumila Hrabala v Kersku žije svým novým životem
napsal a vyfotil Tlamhrabal
Druhým dnem se unikátní domácí muzeum Chata Bohumila Hrabala v Kersku potkává s návštěvníky, obdivovateli a čtenáři spisovatelova díla.
20240515
Jiří Toman by oslavil 100. narozeniny
Pro mě osobně spolu s Williamem Eggelstonem nejinspirativnější fotograf vůbec, Jiří Toman.
Dokonalý tvůrčí univerzál, asistent vynikajícího Josefa Sudka, oba byli z Polabí, vytvořil tisíce fotografických snímků, přesto je jeho jméno zvučné stále spíše jen mezi fotografickými zasvěcenci.
Naštěstí Tomanovy rodné Pardubice již rozpoznaly fenomenální odkaz a dílo, a k významnému výročí celebrují tuto zcela mimořádnou osobnost výstavou v ulicích města v pouliční expozici:
vcm.cz/navstivte-nas/vystavy-a-expozice/jiri-toman-mesto/
Letos by mu bylo sto, žel Bohu nedostal ani pověstnou abrahámovskou polovinu, bohužel zemřel dosti krutou smrtí ve fakultní nemocnici v mém rodném Hradci ve svých osmačtyřiceti (tolik bude letos i mně) v roce 1972.
Když se zhruba před dekádou Tomanovy významné a nesmírně cenné pozůstalosti konečně řádně ujaly kulturní instituce, byl jsem na vernisáži s tím spojené výstavy. Dodnes na mě silně působí několik konkrétních panoramatických snímků, kterým lze úplně v pohodě říkat ikonické. Podívejte se sami v ulicích Pardubic, jestli to nebudete mít stejně 😉
20200513
Důležité jsou dny, které máme před sebou
Tyle było dni, do utraty sił,
Do utraty tchu, tyle było chwil,
Gdy żałujesz tych, z których nie masz nic,
Jedno warto znać, jedno tylko wiedz:
Że ważne są tylko te dni, których jeszcze nie znamy,
Ważnych jest kilka tych chwil, tych, na które czekamy,
Ważne są tylko te dni, których jeszcze nie znamy,
Ważnych jest kilka tych chwil.
Pewien znany ktoś, kto miał dom i sad,
Zgubił nagle sens i w złe kręgi wpadł,
Choć majątek prysł, on nie stoczył się,
Wytłumaczyć umiał sobie wtedy, wtedy właśnie, że...
Że, ważne są tylko te dni, których jeszcze nie znamy,
Ważnych jest kilka tych chwil, tych na które czekamy,
Ważne są tylko te dni, których jeszcze nie znamy,
Ważnych jest kilka tych chwil.
Jak rozpoznać ludzi, których już nie znamy?
Jak pozbierać myśli z tych nieposkładanych?
Jak oddzielić nagle rozum swój od serca?
Jak usłyszeć siebie w takim szumnym scherzu?
Jak rozpoznać ludzi, których już nie znamy?
Jak pozbierać myśli z tych nieposkładanych?
Jak odnaleźć nagle radość i nadzieję?
Odpowiedzi szukaj, czasu jest tak wiele.
Ważne są tylko te dni, których jeszcze nie znamy,
Ważnych jest kilka tych chwil, tych na które czekamy,
Ważne są tylko te dni, których jeszcze nie znamy,
Ważnych jest kilka tych chwil.
20200425
Beata Hlavenková Sně
Tak tady je i melodie a i zádumčivo, jako kdysi třeba od Nerezu nebo některých Hradišťanů, Lapčíkové apod.
Beata Hlavenková, mlha a husa mě zaujaly, tak se s Vámi podělím.
20200409
20200407
20200214
20200201
Brava, pán Müller!
Soukupovy filmy nežeru, až na Vildu a Pěsti.
Camarád do dažďa ma něvibruje, žial.
Ale Richard Müller s Tlakem ma zabává ajajaj...
20200114
20191229
KATRINA STONE - Deck the Halls
20191224
PJ Morton - Ol aj vont for mery kristmes iz ju
PJ Morton Careyovku hrál a hodil ji do aranže, až mi kolík stál.
Kecám, nejsem podobojí, natož tulipán a jesi mi někdy něco, no tak z původní autorky tochto songu, kóčy Mery Kery, ale to mi bylo asi 16 a jí asi tak o bůrko a něco víc.
Mimochodem, tu písničku si napsala sama, doladila s kolegou, a dodneška jí vydělalala kolem 70 mio dolarů a to to nebude spočítaný přesně!
Z cover verzí mě pokládá na lopatky ta z Love Actually, protože zrzek bubeníček měl sakra dobrej vkus na kamarádku ze školy a s paličkama se taky tuze dobře oháněl.
Letos Mery Kery uvedla modifikaci a její vánočková radost se nahned umístila na prvním levelu v žebříčku, což se tehdy v tom devadesátým čtvrtým nepovedlo, ač to hráli všade.
Zpět, tadyhle negři si dycky ví rady, pokud se má jednat o veget muziku, a proto za nic na světu nepochopím rasisty, protože kdo jinej, když ne negři, udělá takovou parádičku?
Stevie Wonder by měl z Pýdžeje radost.
20191222
Radůza Josefovi
20191218
20191127
Kouzelný čínský hůlky
Když totiž sfúzuješ Holky z naší školky s hudbou Karla Svobody
a do toho švihneš asi deset deka
Albert Romanutti (Bert & Friends): Každej song musí mít svůj vlastní vesmír
Perfektní práce! A ten šišlecí a trochu kvír vokálník (myslím tím barvu hlasu), SUPeRní!
Lambaladická věcička vopravdu, sto triliontin tun retro odkazů, to by šlo, mně se to páčí :)
Je to čéče geniální jako, jako věci třeba od Becka, to je na fúze sám mistr Yoda.
Kdysi jsem si frčel na americký grupě podobnýho úletu, porovnejte si, hele:




