Radůzu si ale v okolí mém oblíbili okolní, já moc ne, nevím proč, Čápi z komína vod cihelny a dědou jo, pak už to je moc francouzskej sound nebo tolik ženskýho nitra, až mě to nitroředí jak nitroředidlo.
Josefovi je ale skladba tak pěkná že až uzdravuje, nejenom můj vztah k Radůze.
Tlampadš Junivrzájl Když totiž sfúzuješ Holky z naší školky s hudbou Karla Svobody a do toho švihneš asi deset deka peří soundu od Erasure, vzniknou takhle šílencký Knoflíky lásky.
BERT & FRIENDS - Lambaláda Albert Romanutti (Bert & Friends): Každej song musí mít svůj vlastní vesmír Perfektní práce! A ten šišlecí a trochu kvír vokálník (myslím tím barvu hlasu), SUPeRní! Lambaladická věcička vopravdu, sto triliontin tun retro odkazů, to by šlo, mně se to páčí :) Je to čéče geniální jako, jako věci třeba od Becka, to je na fúze sám mistr Yoda. Kdysi jsem si frčel na americký grupě podobnýho úletu, porovnejte si, hele:
Přemek Bis - projekt Mé dětství v socialismu Jana Simkaniče
Na pionýrském táboře na Želivce jsem někdy kolem roku 1987 poprvé zaslechl slova skaut, skauti. Asi ne náhodou, náš pionýrák totiž stál na tábořišti bývalého 45. oddílu skautů z Prahy. Naučil jsem se kreslit lilii a na podsadu, z vnitřní strany dvířek jsem si ji křídou namaloval. Můj spolubydlící ze stanu ji pak musel potupně mazat při rozhořčené reakci soudružky skupinové vedoucí.
Další rok na dalším táboře jsem již pod zhoubným vlivem ideologické diverze prorokoval, že skauti tu opět brzy budou. Dostalo se mi poučení od jiné soudružky skupinové vedoucí, že takový hloupý spolek buržoazních dětí už se nikdy neobnoví a perestrojka na tom nemůže změnit zhola nic. Já pionýr nebyl, jako zlobivý nositel dvojek a trojek z chování jsem doJiskřil, a tím úsilí socialistické společnosti o mé pionýrství zhaslo. Zdalipak se vedělo, že za pionýra nechtějí vnuka někdejšího vysokého důstojníka StB? Uhli vole! Tlampač podle vyprávění Tlampačova otce Tohle je vole příběh, co se skutečně stal.
Být pionýr? Nezájem, já už byl tou dobou dospívající klacek a pod vlivem folku mě zajímala volnost, toulání, kamarádství… Hodně folkové muziky neznělo kupodivu jen z rádia Hvězda anebo Praha při ranním vysílání, také na Svobodné Evropě sis mohl nějakou poslechnout, a když Ondrův otec, kulturní referent PKO začal vozit ze Sovětského svazu desky s hudbou západních kapel, byla tam Glasnosť přece, přibyl k folku i folkrock a rock. Bylo léto 1989. Pokračování:
Od Texasu až po Beroun, do sluchátek Tomáš Leroun!
Současnej džes is bes T!
Dlouho předlouho sem do blogu dávám pecky hudební, vždy zejména takové, co nejsou jen tak makové, vždy jsou I mean hlavně plné lásky k hudbě, kde invence je poctivá, přímo zevnitř tvorů, kteří tuto hudbu vytvářejí, a snaží se nám dělat radost, dělatr radost i sobě, dělat radost celýmu tomuto pošahanému světu.
Jsem velice potěšen, že o Afričanech v USA lze konstatovat, že jsou umělci, skuteční hudební mágové, často vizionáři.
Jak tak miluju Kerouaca za Pic, tak také zvrhle miluju včecky ty otrokáře, co zapříčinili vzniky těcho zvukových fenoménů krze svůj kšeft s lidským masem.
Tlam Pač Episoda Dvje Taky teplej buzerant Gey nadělal novou bandu tracků (jako Pé Es Há), proč nové albumy všichni vydáváte, nemáte na dárky (a Vánoce za dvěřma), ha? Zpět k tomu rap pride, zpět k tomu dva a třicetiletýmu pošuku (nebo pošukovi?), co se neštítí ničeho, ani slov, kterejch se všichni štítí. Zas von nešetří bachratý holky a wanna be rapery, co uměj leda hovno, to je zase a opět hlavní poselství pana umělce. Nesmírná sentimentalita na tebe bude kapat z tracku Odpočívám v pokoji, podobně jak u last PSHse tady bilancuje, hodnotí, ohlíží a to mi přijde divný. Co že vole všichnui tak najednou? Když se to ovšem zabalí do krásnýho celofánu od prodavače zvuků Krudanze, chutná tenhle bombón bombasticky. Největčí mrdou na tý skrumáži pokusů o vtip čili no vé mu albuumumu je rapová písnička Odprcávání, neboť právě v ní je zřetelně slyšet všecka esence z toho Geye aka Havla. Krátce a stručně si můžete projít rapovou řeholí v tracku Vebiol 95, strašná píčovina mmch., ale strašně hrozně jako vážně jakože krásná, tu tu tu tu tu, tů. Další solidní tracky: Já už chci domů, Vaničkář "RλP-LIFE: Epizoda 2"není pro pizdy, je pro cvičený ucha znalců žánru, zchladí ti žáhu. Jsou tam slabší kousky, ale taky kousky silný až boží (boží znamená topový). Kupujte, aby měl Gey na dárky pro svý dítě -MC GEY RλP-LIFE: Epizoda 2 CD!
Jsem taky dítě Nineties, tak se s klukama rád koukám zpátky a vidím, že se vším co se nepovedlo, se dá leda smířit, nemůžeš svoji roli minulou opakovat a napodruhý vyhrát. Bylo to hezký, byla to naše doba, co tam máte dál?
Další track, co BB uvolnili k volnýmu slyšení na svým Kanále, je dobrej beat, žel klasický PSH poor flow sračkování a verše nesmysl, jak říkám, jak píšu, beat je rádio tahák jako kráva, jako prase vykrmený od ledna do ledna, ale ty dva tracky vejš jsou právě o tu dekádu vejš, jak jsem psal, tohle je loni, předloni a před dekádou. Ale za beat pochva la.
Tlampoutník Ahoj! Znovu bych vám všem vážení poutníci po planetě Zem připomenul, že stále existuje a je s péčí a láskou tvořen jeden z nejlepších českých webů resp. blogů a sice Vencovy pindy. Už jsem o tomhle nenápadném fenoménu psal - klik Vždycky na podzim, když už je větší kosa, slunce míň, vítr fouká, ožívá ve mě podivná tulácká melancholie, kdy nutně rekapituluji v uplynulých měsících roku vykonané a viděné toulky. Viděl jsem toho letos hodně, bohužel začínám být lakomý a vystrašený, aby mi ta má místa lidi nezačali masově turisticky navštěvovat, no podivná vnitřní záležitost prostě. Kdybych ovšem lakomým nebyl a uměl tak dobře nafotit a napsat text, sdílel bych mé toulky podobně jako pan Václav Víšek (a také jsem to kdysi dělal, je to pryč :) ) Rád bych tedy znovu jeho pilnou a krásnou práci vyprezentoval, doporučuji vám, abyste četli jeho blog, jeho toulky, inspirovali se, zajeli či zašli si na výlet (nezačali masově ta místa navštěvovat stylem jako v poslední době Sněžku, Praděd, Lysou horu), ale odnesli si takový pocit, takový vjem, jako to dovede pan Václav (nebo taky já), že u nás je krásně, zemský ráj to na pohled. vencovypindy.blogspot.com K tomu vám dopomáhej nejen Bůh a Vencovy pindy, ale coby hudební podkres ke čtení i jedna z nejkrystaličtějších písní o toulání, kterou je tato stará Redlovka:
Upravit DIY sekačku z trubek na robot by nemělo být neřešitelné, s pomocí pohybového sensoru a vodícího drátu to asi ani nebude drahá úprava, zato automatické dobíjení a autodojezd do dokovací stanice už asi bude trochu technický oříšek :)
V tom Haskvarna za mnoho tisíc Kč je trošičku lepší, uznávám.
To je jedno. - Co? - No to. - No co? - Že sou jak Brouci na Ebíčku, jak na Abbey Roadu prostě. - Proč to je jedno? - Protože to je i tak hezký. - No když myslíš... jsou jak kdyby si na ně hráli, vlasy, hadry, zvuky, všecko. - Myslim, že to neva.
Nostalagie po nejlepší dekádě posledních dvou tisíciletí nás čapla všecky.
Hip hop, grunge, hácéčko i crossover, prkna na sněhy i asfalty, hadry byly ještě z bavlny, boty z pravý kůže, džíny byly džíny, bytelný auta, holky byly daleko víc v pohodě, ne jak dneska samý progresivní kundy aktivistky :D A hlavně, všude byla svoboda!
Kdysi jsem Vlastovi Buckovi řekl, že se mi docela líbí písnička Když muž se ženou snídá :D
Podíval se na mě jako na idiota a odvětil: To ses asi kámo posral, ne?
Asi jsem se posral, ale dávno né z té haberovky, kde snídá muž se ženou, se kterou v noci souložil.
Písně Karla Gotta určitě utváří zdejší ID, každý den znějí z rádia, TV, internetu, po mnoho dekád mají vliv na děti od porodnice po starce nad hrobem.
Karel Gott si splnil sen, dožil se plnosti let, unikl smrti o vlásek, zanechal zde mnoho potomků, ovlivnil celou éru středního proudu v zemích srdce Evropy.
Fenomén.
Jsou dvě skladby, které se mi od něj nikdy líbit nepřestanou, obě zaujmou výraznou melodií, přičemž jedna je fúzí jazzu a takzvané vážné hudby (prostě Hapka :P) a ta druhá je v beatovém soundu, možná až Mersey soundu a rozhodně pobaví svou rozpustilostí.
KAREL GOTT - narozen 14. července 1939
PS Karel Gott není zlatý hlas z Prahy, ale z Plzně :)
Tlampač, bratr v Kristu i ve skautingu Dnes byl pochován Jiří Stránský.
Zůstával jsem na něho celé roky nesmyslně maločlověčensky naštván, že ač sám milovník a bojovník svobody, odsoudil hlavního herce svého opusu Zdivočelá země za volbu prezidenta Zemana. Potvrdilo se, že v komunistech se Stránský neplete. Nemění se. Komunisté. Ze Zdivočelé země mám rád jen několik málo míst, a sice části, kde Žabák v podání M. Táborského ponižuje a mučí Maděru, ten vzdoruje málem až k smrti, a pak pasáž, ve které Jan Kraus coby Maďerův přítel Beno Kleibl přemluví strážného tábora, aby přehodil balíkpro nemocného Maděru uvíznutý mezi drátěnými ploty lágru do tábora. Nádherné, skvěle napsané, Bočanem perfektně natočené, u těchto scén jsem plakal. Martin Dejdar už nejspíše ví, že se mýlil. Já zas, že jsem byl příliš úzkoprsý a moralistní. Jiří, spěte v klidu. Vyhrál jste nad lží a nenávistí.
Zája pořadatel festivalu Meziprostor, milec života, mírný živel, někdy muzokant, častěji pracovník ve zdravotnictví V 28 letém ACéčku jsou vyjimečné koncerty doma, ovšem někdy zůstanou doma lidi, posluchači, návštěvníci… velká škoda pro ně! AC Klub Hradec Králové je mnohaletý kulturní fenomén, z pestrosti nabídky múzických umění neustupuje.
Přiznávám se, že jsem v AC 20 let vyskytujícím se elementem. Na živou hudbu rozličných stylů chodím velmi často a kam se dá, zdaleka nejen do AC klubu. Mě to baví. Když chodíte někam pravidelně, může se stát ( a stane se…), že se potkáte s hudbou, která vás dostane a zůstanete zírat s hubou dokořán. A přesně tak mě onehdá sestřelili kanadštíNeon Bloom. Šel jsem na punkovej večírek s kamarády a najednou tam byli. Fór je, že punk vůbec nehráli, zato mě jejich profi set dostal na parket a posadil na prdel. Mě a asi další deset lidí, kteří náhodou dorazili. Uf….
Zpravidla, když se dobře bavíte, moc byste rádi, aby TO slyšelo víc lidí. Toužíte se podělit. Ale ten večer skoro nikdo Neon Bloom a jejich sexy zpěvačku Jen neviděl a asi už ani neuvidí. Odfrčeli zpátky za moře, kde si budujou klubovou karieru. Na Majáles by to rozsekali. Jo takhle, vy nevíte, co je Majáles? Táákže: Na nedávném komerčním Majáles, kde vás napojí patřičně napáleným občerstvením, pitím a z většiny průmyslovou kulturou dělanou pro zisk, si chrochtal tisícihlavý dav a přežvykoval spolu s Jeleny a jiným kapelami popěvky o lásce a rozervaném životě. Lid uzavřený do placeného koridoru se potácel a konzumoval kulturu. Kolovrátek se k nám v různých variacích každý rok vrací, aby nám znovu ukázal, jak zručně PR agentury šlohly študákům jejich festival. Tak si, mládeži, představte, že se dá dobrá muzika (nejen) v Hradci Králové sehnat taky jen za pade, kilo nebo zadáčo... Kde že? No přece v ACéčku! ------------------- Když se dělá kultura, lítaj občas třísky a také zhusta mizí spořící účty pořadatelů. Věřte mi, že vím, o čem mluvím pořádáním akcí v klubech a sálech se bavím právě těch dvacet a spíš víc let. Vím, jak se daří mě, a vidím, jak se daří kolegům. Nedávno si pořadatelsky naběhlo Dobré divadlo. Pozvalo k nám do AC klubu legendu Dášu Andrtovou – Voňkovou. Sedmdesátiletá muzikantka má v Hradci kořeny. Čekali byste, že na klubový koncert dámy, která natáčela s legendami české muziky, Radimem Hladíkem, Zuzanou Navarovou a celou folkovou scénou napříč posledními 40 lety, bude našlapáno? Já ano. Minimálně stejně jako onehdá na barda Vladimíra Mertu. Ale na Dášu se nás tam krčilo zas deset. Styděl jsem se. Pankáči z Kanady to vydejchaj, ale Dáša si zahrála před plnou Lucernou, je vyjimečná instrumentalistka, vokalistka a performerka. Byl to v Hradci zkrátka trapas a průser. Intimní koncert těžko popsat slovy a vy už ho v Hradci stejně neuvidíte. Myslím, že si Andrtová - Voňková dvakrát rozmyslí si podobný nezájem zopakovat. -------------------- Nerad bych svou úvahu končil prázdnou negací, spíš se pokusím o takový malý apel. Pohybuju se v kultuře DIY a undergroundu, pořádám s přáteli festival Meziprostor. To znamená, že uděláte několikadenní festival za hubičku, kam může přijít a dobře se bavit ZADARMO prakticky kdokoli. Něco nás to samozřejmě stojí: kromě práce a času přibližně jeden honorář drahé / předražené kapely s masivním PR v mediích. Kultura není tovární produkt, má přesah, je to zjevená emoce. Podobně jako my z Meziprostoru, se o zprostředkování nejen komerční kultury snaží už řada zavedených festivalů a mají na line - upech skvělá, veřejnosti občas neznámá (neobjevená) jména. Když večer namísto zírání do internetu či na telku zajdete do hudebního klubu na živé vystoupení, poznáte že i nezávislá kultura může být plná pozitivních hudebních překvapení. A začne vás to bavit, budete chtít poznávat a objevovat. Moc vám to přeju.
PS Nejsem proti koncertům dělaným na profi bázi, s velkými rozpočty a obr týmy lidí v pozadí, to zas ne, tuhle jsem zajel do Pardubic na gala koncert Marušky Rottrové a dobře se bavil!
Chápu, že pro někoho je muzika nebo jiné umění rovněž řemeslem a profesí.
Nicméně hledání rovnováhy v kultuře by nikdy ustávat nemělo a kvalita ne vždycky stojí velké peníze na pompézní akci.
Fakof Ritalin Hej, Kurte, kurva, udělej to jakoby aramejsky, maličko řecky, maličko Babylón, jo a kapku těch palestinskejch magorů tam lupni... To seš ty, kterej mi prej měl přinýst pokoj? No, já zrouna nemám čas, musím si pátýho ustřelit palici brokárnou :( Ale znám jednu smažku z Izra, ta se už vo to postará. ------------------------------------------------ Dcero? Já? Ty! Udělej, jak jsem si usmyslel.
No tak jo, Džízsi Kristsi, fláknu to do mediteránu, co? No! Koneckonců, je to přeci takej kristovskej protestsonk...
Jsou na světu písně pěkné, lenže málo známé. Takové ale objevujeme a sdílíme, já a já. Tuto krásnou skladebničku poskládal Románek Holých a opravdu slechnete, že nese jeho rukopis. Zpívá sklepák Macháčkovej Jirka z Migu a nějaká šišlavá diva, asi Wonderbra. Tekst je nádhernost. Nuže:
PS Vladimír Michálek? Zapomenuté světlo a Sekal - oboje opus magnum, Babí léto - topovka, O rodičich a dětech - solidní. Pohádkáře jsem nezřel, ovšem dle ohlasů vůkolních ten film moc nosný není. Neva, song je paradise.
Tlampaparoach Když nemůžeš, tak přidej víc v originálním znění :D Motivační muzika může mít mnoho různých podob, od prvoplánu k dokonalejm songofkám.
Grupa Papa Roach frčela, když jsem ještě neměl vrásky, jen nějaký ty od smíchu, a ani jeden šedivej vlas. Já jxsem nikdy nejezdil na prkně, ani na tom s kolama, ani na tom se skluznicí, zato jsem milerád sjížděl nádherný hudební styly #Devadesátek, ta agrese podložená radostí ze života, to jde s prkýnkovým sportem mocně k sobě. Je to paráda, když kapela i po letech své existence dovede nadělat mrdu, která ti pak vyzvání nejen z founu, ale celej den ti taky zvoní v uších...
PS Pokud nerozumíš textu písně, tak se kurva nauč anglicky, anebo se nauč po netu rejdit. #PapaRoach #California