Ahoj!
Znovu bych vám všem vážení poutníci po planetě Zem připomenul, že stále existuje
a je s péčí a láskou tvořen jeden z nejlepších českých webů resp. blogů a sice Vencovy pindy.
Už jsem o tomhle nenápadném fenoménu psal - klik
Vždycky na podzim, když už je větší kosa, slunce míň, vítr fouká, ožívá ve mě podivná tulácká melancholie, kdy nutně rekapituluji v uplynulých měsících roku vykonané a viděné toulky.
Viděl jsem toho letos hodně, bohužel začínám být lakomý a vystrašený, aby mi ta má místa lidi nezačali masově turisticky navštěvovat, no podivná vnitřní záležitost prostě.
Kdybych ovšem lakomým nebyl a uměl tak dobře nafotit a napsat text, sdílel bych mé toulky podobně jako pan Václav Víšek (a také jsem to kdysi dělal, je to pryč :) )
Rád bych tedy znovu jeho pilnou a krásnou práci vyprezentoval, doporučuji vám, abyste četli jeho blog, jeho toulky, inspirovali se, zajeli či zašli si na výlet (nezačali masově ta místa navštěvovat stylem jako v poslední době Sněžku, Praděd, Lysou horu), ale odnesli si takový pocit, takový vjem, jako to dovede pan Václav (nebo taky já), že u nás je krásně, zemský ráj to na pohled.
vencovypindy.blogspot.com
K tomu vám dopomáhej nejen Bůh a Vencovy pindy, ale coby hudební podkres ke čtení i jedna z nejkrystaličtějších písní o toulání, kterou je tato stará Redlovka:
