20190930
20190925
Píča napsala pěknej svůj text
Tlampener
Hoši se proklestili ďáblama středo věku, kdy jsou vám najednou čtyři pětky a víte, že další čtyři už to třeba nebudou.
Tak se ohlídnete a nasadíte další vysokou laťku, retrospektivně chcete už klid, protože
bony nejsou všecko, jsou důležitý, s nima je člověk svobodnější, ale štěstí si za ně nekoupíš, natož klid.
Jsem taky dítě Nineties, tak se s klukama rád koukám zpátky a vidím, že se vším co se nepovedlo, se dá leda smířit, nemůžeš svoji roli minulou opakovat a napodruhý vyhrát. Bylo to hezký, byla to naše doba, co tam máte dál?
Další track, co BB uvolnili k volnýmu slyšení na svým Kanále, je dobrej beat, žel klasický PSH poor flow sračkování a verše nesmysl, jak říkám, jak píšu, beat je rádio tahák jako kráva, jako prase vykrmený od ledna do ledna, ale ty dva tracky vejš jsou právě o tu dekádu vejš, jak jsem psal, tohle je loni, předloni a před dekádou. Ale za beat pochva la.
20190919
Čtěte Vencovy pindy, tuláckou parádu!
Tlampoutník
Ahoj!
Znovu bych vám všem vážení poutníci po planetě Zem připomenul, že stále existuje
a je s péčí a láskou tvořen jeden z nejlepších českých webů resp. blogů a sice Vencovy pindy.
Už jsem o tomhle nenápadném fenoménu psal - klik
Vždycky na podzim, když už je větší kosa, slunce míň, vítr fouká, ožívá ve mě podivná tulácká melancholie, kdy nutně rekapituluji v uplynulých měsících roku vykonané a viděné toulky.
Viděl jsem toho letos hodně, bohužel začínám být lakomý a vystrašený, aby mi ta má místa lidi nezačali masově turisticky navštěvovat, no podivná vnitřní záležitost prostě.
Kdybych ovšem lakomým nebyl a uměl tak dobře nafotit a napsat text, sdílel bych mé toulky podobně jako pan Václav Víšek (a také jsem to kdysi dělal, je to pryč :) )
Rád bych tedy znovu jeho pilnou a krásnou práci vyprezentoval, doporučuji vám, abyste četli jeho blog, jeho toulky, inspirovali se, zajeli či zašli si na výlet (nezačali masově ta místa navštěvovat stylem jako v poslední době Sněžku, Praděd, Lysou horu), ale odnesli si takový pocit, takový vjem, jako to dovede pan Václav (nebo taky já), že u nás je krásně, zemský ráj to na pohled.
vencovypindy.blogspot.com
K tomu vám dopomáhej nejen Bůh a Vencovy pindy, ale coby hudební podkres ke čtení i jedna z nejkrystaličtějších písní o toulání, kterou je tato stará Redlovka:
Ahoj!
Znovu bych vám všem vážení poutníci po planetě Zem připomenul, že stále existuje
a je s péčí a láskou tvořen jeden z nejlepších českých webů resp. blogů a sice Vencovy pindy.
Už jsem o tomhle nenápadném fenoménu psal - klik
Vždycky na podzim, když už je větší kosa, slunce míň, vítr fouká, ožívá ve mě podivná tulácká melancholie, kdy nutně rekapituluji v uplynulých měsících roku vykonané a viděné toulky.
Viděl jsem toho letos hodně, bohužel začínám být lakomý a vystrašený, aby mi ta má místa lidi nezačali masově turisticky navštěvovat, no podivná vnitřní záležitost prostě.
Kdybych ovšem lakomým nebyl a uměl tak dobře nafotit a napsat text, sdílel bych mé toulky podobně jako pan Václav Víšek (a také jsem to kdysi dělal, je to pryč :) )
Rád bych tedy znovu jeho pilnou a krásnou práci vyprezentoval, doporučuji vám, abyste četli jeho blog, jeho toulky, inspirovali se, zajeli či zašli si na výlet (nezačali masově ta místa navštěvovat stylem jako v poslední době Sněžku, Praděd, Lysou horu), ale odnesli si takový pocit, takový vjem, jako to dovede pan Václav (nebo taky já), že u nás je krásně, zemský ráj to na pohled.
vencovypindy.blogspot.com
K tomu vám dopomáhej nejen Bůh a Vencovy pindy, ale coby hudební podkres ke čtení i jedna z nejkrystaličtějších písní o toulání, kterou je tato stará Redlovka:
20190917
MIKE PATTON & JEAN-CLAUDE VANNIER "Chansons D'Amour"
Tlamšanson
Zásadní je láska k hudbě, pak můžeš od Už nikdy žádné víry skočit kliďánko do šansónu.
Skaldové se budou zlobit, co jim to Mike zase dělá, že tak měkne.
Jděte do prdele, jděte, vy pošahaný konzervy, protože zásadní je láska k hudbě!
JEAN-CLAUDE VANNIER
"Chansons D'Amour"
20190911
Ženci čili Haskvarna versus Trubkáč
Upravit DIY sekačku z trubek na robot by nemělo být neřešitelné, s pomocí pohybového sensoru a vodícího drátu to asi ani nebude drahá úprava, zato automatické dobíjení a autodojezd do dokovací stanice už asi bude trochu technický oříšek :)
V tom Haskvarna za mnoho tisíc Kč je trošičku lepší, uznávám.
20190902
Patagonie? Není trabl!
Potkal jsem Jena B.
Sbalil si tady u nás fidlátka, praštil se skvěle placeným jobem a odstěhoval se do Patagonie.
Mně to přijde rozumný, žije tam, kde je to krásný, a má se fajn.
Kdybyste chtěli vidět tučňáci (Jen i já jsme z Hradce :P), tak mu napište, on se o vás postará, je to tam takovej delegát, v tučňáckým národním parku.
Jen pozor, do jara příštího roku má už plno!
Tak zatím a určitě se mu ozvěte, udělejte si výlet, dokud to lze.
Tlampač
20190830
Bichetles?
To je jedno.
- Co?
- No to.
- No co?
- Že sou jak Brouci na Ebíčku, jak na Abbey Roadu prostě.
- Proč to je jedno?
- Protože to je i tak hezký.
- No když myslíš... jsou jak kdyby si na ně hráli, vlasy, hadry, zvuky, všecko.
- Myslim, že to neva.
BICHE - L'Essor
Biche Music / YouTube
bichemusic.bandcamp.com
- Co?
- No to.
- No co?
- Že sou jak Brouci na Ebíčku, jak na Abbey Roadu prostě.
- Proč to je jedno?
- Protože to je i tak hezký.
- No když myslíš... jsou jak kdyby si na ně hráli, vlasy, hadry, zvuky, všecko.
- Myslim, že to neva.
Biche Music / YouTube
bichemusic.bandcamp.com
20190828
Devadesátky
Nostalagie po nejlepší dekádě posledních dvou tisíciletí nás čapla všecky.
Hip hop, grunge, hácéčko i crossover, prkna na sněhy i asfalty, hadry byly ještě z bavlny, boty z pravý kůže, džíny byly džíny, bytelný auta, holky byly daleko víc v pohodě, ne jak dneska samý progresivní kundy aktivistky :D
A hlavně, všude byla svoboda!
A hlavně, všude byla svoboda!
20190713
Opravdu jsem to nečekal slaví 80 jar
Tlamgott
Kdysi jsem Vlastovi Buckovi řekl, že se mi docela líbí písnička Když muž se ženou snídá :D
Podíval se na mě jako na idiota a odvětil: To ses asi kámo posral, ne?
Asi jsem se posral, ale dávno né z té haberovky, kde snídá muž se ženou, se kterou v noci souložil.
Písně Karla Gotta určitě utváří zdejší ID, každý den znějí z rádia, TV, internetu, po mnoho dekád mají vliv na děti od porodnice po starce nad hrobem.
Karel Gott si splnil sen, dožil se plnosti let, unikl smrti o vlásek, zanechal zde mnoho potomků, ovlivnil celou éru středního proudu v zemích srdce Evropy.
Fenomén.
Jsou dvě skladby, které se mi od něj nikdy líbit nepřestanou, obě zaujmou výraznou melodií, přičemž jedna je fúzí jazzu a takzvané vážné hudby (prostě Hapka :P) a ta druhá je v beatovém soundu, možná až Mersey soundu a rozhodně pobaví svou rozpustilostí.
KAREL GOTT - narozen 14. července 1939
20190610
Jiří Stránský
Tlampač, bratr v Kristu i ve skautingu
Dnes byl pochován Jiří Stránský.
Zůstával jsem na něho celé roky nesmyslně maločlověčensky naštván, že ač sám milovník a bojovník svobody, odsoudil hlavního herce svého opusu Zdivočelá země za volbu prezidenta Zemana.
Potvrdilo se, že v komunistech se Stránský neplete. Nemění se. Komunisté.
Ze Zdivočelé země mám rád jen několik málo míst, a sice části, kde Žabák v podání M. Táborského ponižuje a mučí Maděru, ten vzdoruje málem až k smrti, a pak pasáž, ve které Jan Kraus coby Maďerův přítel Beno Kleibl přemluví strážného tábora, aby přehodil balík pro nemocného Maděru uvíznutý mezi drátěnými ploty lágru do tábora.
Nádherné, skvěle napsané, Bočanem perfektně natočené, u těchto scén jsem plakal.
Martin Dejdar už nejspíše ví, že se mýlil.
Já zas, že jsem byl příliš úzkoprsý a moralistní.
Jiří, spěte v klidu. Vyhrál jste nad lží a nenávistí.
Dnes byl pochován Jiří Stránský.
Zůstával jsem na něho celé roky nesmyslně maločlověčensky naštván, že ač sám milovník a bojovník svobody, odsoudil hlavního herce svého opusu Zdivočelá země za volbu prezidenta Zemana.
Potvrdilo se, že v komunistech se Stránský neplete. Nemění se. Komunisté.
Ze Zdivočelé země mám rád jen několik málo míst, a sice části, kde Žabák v podání M. Táborského ponižuje a mučí Maděru, ten vzdoruje málem až k smrti, a pak pasáž, ve které Jan Kraus coby Maďerův přítel Beno Kleibl přemluví strážného tábora, aby přehodil balík pro nemocného Maděru uvíznutý mezi drátěnými ploty lágru do tábora.
Nádherné, skvěle napsané, Bočanem perfektně natočené, u těchto scén jsem plakal.
Martin Dejdar už nejspíše ví, že se mýlil.
Já zas, že jsem byl příliš úzkoprsý a moralistní.
Jiří, spěte v klidu. Vyhrál jste nad lží a nenávistí.
20190520
Veřejný dík AC Klubu Hradec Králové a malá úvaha o kultuře
Zája
pořadatel festivalu Meziprostor, milec života, mírný živel, někdy muzokant, častěji pracovník ve zdravotnictví
V 28 letém ACéčku jsou vyjimečné koncerty doma, ovšem někdy zůstanou doma lidi, posluchači, návštěvníci… velká škoda pro ně!
AC Klub Hradec Králové je mnohaletý kulturní fenomén, z pestrosti nabídky múzických umění neustupuje.
Přiznávám se, že jsem v AC 20 let vyskytujícím se elementem.
Na živou hudbu rozličných stylů chodím velmi často a kam se dá, zdaleka nejen do AC klubu.
Mě to baví.
Když chodíte někam pravidelně, může se stát ( a stane se…), že se potkáte s hudbou, která vás dostane a zůstanete zírat s hubou dokořán. A přesně tak mě onehdá sestřelili kanadští Neon Bloom.
Šel jsem na punkovej večírek s kamarády a najednou tam byli. Fór je, že punk vůbec nehráli, zato mě jejich profi set dostal na parket a posadil na prdel. Mě a asi další deset lidí, kteří náhodou dorazili.
Uf….
Zpravidla, když se dobře bavíte, moc byste rádi, aby TO slyšelo víc lidí. Toužíte se podělit. Ale ten večer skoro nikdo Neon Bloom a jejich sexy zpěvačku Jen neviděl a asi už ani neuvidí.
Odfrčeli zpátky za moře, kde si budujou klubovou karieru. Na Majáles by to rozsekali.
Jo takhle, vy nevíte, co je Majáles?
Táákže:
Na nedávném komerčním Majáles, kde vás napojí patřičně napáleným občerstvením, pitím a z většiny průmyslovou kulturou dělanou pro zisk, si chrochtal tisícihlavý dav a přežvykoval spolu s Jeleny a jiným kapelami popěvky o lásce a rozervaném životě.
Lid uzavřený do placeného koridoru se potácel a konzumoval kulturu. Kolovrátek se k nám v různých variacích každý rok vrací, aby nám znovu ukázal, jak zručně PR agentury šlohly študákům jejich festival.
Tak si, mládeži, představte, že se dá dobrá muzika (nejen) v Hradci Králové sehnat taky jen za pade, kilo nebo zadáčo...
Kde že?
No přece v ACéčku!
-------------------
Když se dělá kultura, lítaj občas třísky a také zhusta mizí spořící účty pořadatelů. Věřte mi, že vím, o čem mluvím pořádáním akcí v klubech a sálech se bavím právě těch dvacet a spíš víc let. Vím, jak se daří mě, a vidím, jak se daří kolegům.
Nedávno si pořadatelsky naběhlo Dobré divadlo. Pozvalo k nám do AC klubu legendu Dášu Andrtovou – Voňkovou.
Sedmdesátiletá muzikantka má v Hradci kořeny. Čekali byste, že na klubový koncert dámy, která natáčela s legendami české muziky, Radimem Hladíkem, Zuzanou Navarovou a celou folkovou scénou napříč posledními 40 lety, bude našlapáno?
Já ano.
Minimálně stejně jako onehdá na barda Vladimíra Mertu.
Ale na Dášu se nás tam krčilo zas deset. Styděl jsem se. Pankáči z Kanady to vydejchaj, ale Dáša si zahrála před plnou Lucernou, je vyjimečná instrumentalistka, vokalistka
a performerka.
Byl to v Hradci zkrátka trapas a průser.
Intimní koncert těžko popsat slovy a vy už ho v Hradci stejně neuvidíte.
Myslím, že si Andrtová - Voňková dvakrát rozmyslí si podobný nezájem zopakovat.
--------------------
Nerad bych svou úvahu končil prázdnou negací, spíš se pokusím o takový malý apel.
Pohybuju se v kultuře DIY a undergroundu, pořádám s přáteli festival Meziprostor.
To znamená, že uděláte několikadenní festival za hubičku, kam může přijít a dobře se bavit ZADARMO prakticky kdokoli.
Něco nás to samozřejmě stojí: kromě práce a času přibližně jeden honorář drahé / předražené kapely s masivním PR v mediích.
Kultura není tovární produkt, má přesah, je to zjevená emoce.
Podobně jako my z Meziprostoru, se o zprostředkování nejen komerční kultury snaží už řada zavedených festivalů a mají na line - upech skvělá, veřejnosti občas neznámá (neobjevená) jména.
Když večer namísto zírání do internetu či na telku zajdete do hudebního klubu na živé vystoupení, poznáte že i nezávislá kultura může být plná pozitivních hudebních překvapení.
A začne vás to bavit, budete chtít poznávat a objevovat.
Moc vám to přeju.
PS Nejsem proti koncertům dělaným na profi bázi, s velkými rozpočty a obr týmy lidí v pozadí, to zas ne, tuhle jsem zajel do Pardubic na gala koncert Marušky Rottrové a dobře se bavil!
Chápu, že pro někoho je muzika nebo jiné umění rovněž řemeslem a profesí.
Nicméně hledání rovnováhy v kultuře by nikdy ustávat nemělo a kvalita ne vždycky stojí velké peníze na pompézní akci.
pořadatel festivalu Meziprostor, milec života, mírný živel, někdy muzokant, častěji pracovník ve zdravotnictví
V 28 letém ACéčku jsou vyjimečné koncerty doma, ovšem někdy zůstanou doma lidi, posluchači, návštěvníci… velká škoda pro ně!
AC Klub Hradec Králové je mnohaletý kulturní fenomén, z pestrosti nabídky múzických umění neustupuje.
Přiznávám se, že jsem v AC 20 let vyskytujícím se elementem.
Na živou hudbu rozličných stylů chodím velmi často a kam se dá, zdaleka nejen do AC klubu.
Mě to baví.
Když chodíte někam pravidelně, může se stát ( a stane se…), že se potkáte s hudbou, která vás dostane a zůstanete zírat s hubou dokořán. A přesně tak mě onehdá sestřelili kanadští Neon Bloom.
Šel jsem na punkovej večírek s kamarády a najednou tam byli. Fór je, že punk vůbec nehráli, zato mě jejich profi set dostal na parket a posadil na prdel. Mě a asi další deset lidí, kteří náhodou dorazili.
Uf….
Zpravidla, když se dobře bavíte, moc byste rádi, aby TO slyšelo víc lidí. Toužíte se podělit. Ale ten večer skoro nikdo Neon Bloom a jejich sexy zpěvačku Jen neviděl a asi už ani neuvidí.
Odfrčeli zpátky za moře, kde si budujou klubovou karieru. Na Majáles by to rozsekali.
Jo takhle, vy nevíte, co je Majáles?
Táákže:
Na nedávném komerčním Majáles, kde vás napojí patřičně napáleným občerstvením, pitím a z většiny průmyslovou kulturou dělanou pro zisk, si chrochtal tisícihlavý dav a přežvykoval spolu s Jeleny a jiným kapelami popěvky o lásce a rozervaném životě.
Lid uzavřený do placeného koridoru se potácel a konzumoval kulturu. Kolovrátek se k nám v různých variacích každý rok vrací, aby nám znovu ukázal, jak zručně PR agentury šlohly študákům jejich festival.
Tak si, mládeži, představte, že se dá dobrá muzika (nejen) v Hradci Králové sehnat taky jen za pade, kilo nebo zadáčo...
Kde že?
No přece v ACéčku!
-------------------
Když se dělá kultura, lítaj občas třísky a také zhusta mizí spořící účty pořadatelů. Věřte mi, že vím, o čem mluvím pořádáním akcí v klubech a sálech se bavím právě těch dvacet a spíš víc let. Vím, jak se daří mě, a vidím, jak se daří kolegům.
Nedávno si pořadatelsky naběhlo Dobré divadlo. Pozvalo k nám do AC klubu legendu Dášu Andrtovou – Voňkovou.
Sedmdesátiletá muzikantka má v Hradci kořeny. Čekali byste, že na klubový koncert dámy, která natáčela s legendami české muziky, Radimem Hladíkem, Zuzanou Navarovou a celou folkovou scénou napříč posledními 40 lety, bude našlapáno?
Já ano.
Minimálně stejně jako onehdá na barda Vladimíra Mertu.
Ale na Dášu se nás tam krčilo zas deset. Styděl jsem se. Pankáči z Kanady to vydejchaj, ale Dáša si zahrála před plnou Lucernou, je vyjimečná instrumentalistka, vokalistka
a performerka.
Byl to v Hradci zkrátka trapas a průser.
Intimní koncert těžko popsat slovy a vy už ho v Hradci stejně neuvidíte.
Myslím, že si Andrtová - Voňková dvakrát rozmyslí si podobný nezájem zopakovat.
--------------------
Nerad bych svou úvahu končil prázdnou negací, spíš se pokusím o takový malý apel.
Pohybuju se v kultuře DIY a undergroundu, pořádám s přáteli festival Meziprostor.
To znamená, že uděláte několikadenní festival za hubičku, kam může přijít a dobře se bavit ZADARMO prakticky kdokoli.
Něco nás to samozřejmě stojí: kromě práce a času přibližně jeden honorář drahé / předražené kapely s masivním PR v mediích.
Kultura není tovární produkt, má přesah, je to zjevená emoce.
Podobně jako my z Meziprostoru, se o zprostředkování nejen komerční kultury snaží už řada zavedených festivalů a mají na line - upech skvělá, veřejnosti občas neznámá (neobjevená) jména.
Když večer namísto zírání do internetu či na telku zajdete do hudebního klubu na živé vystoupení, poznáte že i nezávislá kultura může být plná pozitivních hudebních překvapení.
A začne vás to bavit, budete chtít poznávat a objevovat.
Moc vám to přeju.
PS Nejsem proti koncertům dělaným na profi bázi, s velkými rozpočty a obr týmy lidí v pozadí, to zas ne, tuhle jsem zajel do Pardubic na gala koncert Marušky Rottrové a dobře se bavil!
Chápu, že pro někoho je muzika nebo jiné umění rovněž řemeslem a profesí.
Nicméně hledání rovnováhy v kultuře by nikdy ustávat nemělo a kvalita ne vždycky stojí velké peníze na pompézní akci.
20190404
Mediteran kavr Litijum
Fakof Ritalin
Hej, Kurte, kurva, udělej to jakoby aramejsky, maličko řecky, maličko Babylón, jo a kapku těch palestinskejch magorů tam lupni...
To seš ty, kterej mi prej měl přinýst pokoj?
No, já zrouna nemám čas, musím si pátýho ustřelit palici brokárnou :(
Ale znám jednu smažku z Izra, ta se už vo to postará.
------------------------------------------------
Dcero?
Já?
Ty!
Udělej, jak jsem si usmyslel.
No tak jo, Džízsi Kristsi, fláknu to do mediteránu, co? No!
Koneckonců, je to přeci takej kristovskej protestsonk...
Martha a Tena nic?
Hm...
Bonus:
The Hipster Orchestra, "Lithium" (Nirvana cover)
Music: Kurt Cobain, Aberdeen - WA, USA
Hej, Kurte, kurva, udělej to jakoby aramejsky, maličko řecky, maličko Babylón, jo a kapku těch palestinskejch magorů tam lupni...
To seš ty, kterej mi prej měl přinýst pokoj?
No, já zrouna nemám čas, musím si pátýho ustřelit palici brokárnou :(
Ale znám jednu smažku z Izra, ta se už vo to postará.
------------------------------------------------
Dcero?
Já?
Ty!
Udělej, jak jsem si usmyslel.
No tak jo, Džízsi Kristsi, fláknu to do mediteránu, co? No!
Koneckonců, je to přeci takej kristovskej protestsonk...
Martha a Tena nic?
Hm...
Bonus:
The Hipster Orchestra, "Lithium" (Nirvana cover)
Music: Kurt Cobain, Aberdeen - WA, USA
20190403
Film zapadl, song by ale zapadnout neměl - Pohádkář
Tlamphádkář
Jsou na světu písně pěkné, lenže málo známé. Takové ale objevujeme a sdílíme, já a já.
Tuto krásnou skladebničku poskládal Románek Holých a opravdu slechnete, že nese jeho rukopis.
Zpívá sklepák Macháčkovej Jirka z Migu a nějaká šišlavá diva, asi Wonderbra.
Tekst je nádhernost.
Nuže:
PS Vladimír Michálek? Zapomenuté světlo a Sekal - oboje opus magnum, Babí léto - topovka, O rodičich a dětech - solidní.
Pohádkáře jsem nezřel, ovšem dle ohlasů vůkolních ten film moc nosný není. Neva, song je paradise.
Jsou na světu písně pěkné, lenže málo známé. Takové ale objevujeme a sdílíme, já a já.
Tuto krásnou skladebničku poskládal Románek Holých a opravdu slechnete, že nese jeho rukopis.
Zpívá sklepák Macháčkovej Jirka z Migu a nějaká šišlavá diva, asi Wonderbra.
Tekst je nádhernost.
Nuže:
Pohádkáře jsem nezřel, ovšem dle ohlasů vůkolních ten film moc nosný není. Neva, song je paradise.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)