20140624

Zdeňko a Zdeňku KUK!

Přemek Bis

Stalkujte, můj život je Vám k dispozici, už mi ale kurva nepíchejte a nevypouštějte to kolo... 
Já to pak musím lepit anebo vyměňovat duše, kluk se těší na výlet a zatím chudák čeká, než táta spraví pneu... 
Taky mi to dost leze do peněz a víte  jak, jsem ten nezaměstnanej příživník, co na Vás, na poctivých účetních a elektrikářích PARAZITUJE... jsem jak ti Cikáni naproti, viď Zdeňko, nejde ti pod fousy japato že zrovna v naší/Vaší ulici je tolik zlých a podivných lidí... Bisovi a Cikáni, kdyby ti tady nebyli... musíte je léta snášet (tak jako oni Vás tvl).
Ale víš jak, máš aspoň koho pomlouvat, máte s mužíčkem aspoň komu urážet matku pod smyšleným G+ profilem... můžete naplno rozvinout svá osidla... můžete všecko, hlavně nenápadně táto, to vížejo mámo LOL.

Jen si dovysvětleme některé podstatné skutečnosti, brzdy na Vašem kole jsem nikdy neměl v ruce, když Vám budu chtít dát přes dršku, udělám to rychle a promptně sám... že ale nechci do lapáku, zatím si spokojeně žijete, protože mám trpělivost.
Ani jsem neplival jako mladý po chodbě, protože jsa skautíkem prostě takto neuvažuji a nechovám se... 
Zato od Tebe máme Zdendo dveře celé okopané.
Mé děti Vás prý nezdraví, mrzí mě to, ale asi se Vás bojí... jiné lidi zdraví a jsou nám pak chváleny za vzornou kinderstube - samosebou je učíme slušnému vychování, to namoutěkutě!

To jestli píšu někam nějaké články Vám může být celkem fuk, ale vidím, že ve své typicky české slídilské povaze máte i pravidelné čtení mé tvorby a že se v ní dokonce nacházíte... Pak je moje práce nikoli zbytečná, ale přímo záslužná, tím více, že při psaní těch článků na Vás ale opravdu nemyslím, protože se snažím Vás nevnímat.

Je mi jedno jak a proč žijete a co děláte, co mi jedno není, jsou Vaše nesmyslné plky o tom že na magistrátu našeho města mě dobře znají, že jsem známý chudáček bonzáček a udavač... No nevím no, nebude to nějaká projekce???
A to odvážné vystupování pod smyšlenými nicky je skutečně příkladem osobní odvahy a nulové záště.

Na závěr tohoto řekněme otevřeného dopisu Vám připomenu, že sekání trávy na našem společném pozemku sice obstaráváte Vy, ale já jsem Vás o to nikdy nežádal... a jestli si tam pak chodí anebo nechodí hrát mé děti, mé úžasné a superinteligentní geny, to by Vám mělo být tkanička, stejně jako si tam totiž hrají dnes ty mé, tak podobně si tam před dvaceti lety hráli ty Vaše děcka, ne???

A moje máma je moje máma, takže její urážky budu nemilosrdně trestat a to klidně i fyzicky a před každým soudem si to obhájím... stejně jako to, že jste mi včera na ulici už nešli jen tak minout bez poměrně nevybíravého počastování vašich entit...


Přemek Bis,
t. č. všecko, co si jen budete přát, jen ne takovej skvělej a slušnej člověk jako jste VY SAMI...
:DDDD 


PS
Pravidelně masturbuji, občas souložím, co ty Zdendo? Zdeňko všecičko nejlepčí ke včerejšímu svátku! 
Tento dopis opět vyvěste na nástěnku v domě, a s fotkou prosím, na té aktuální mi to sluší... 

20140620

BAREFOOT TOM

Tlampač
Tomáš v kiltu a ... bosý   Foto: Dominik Horváth, kontaktovat jej můžeš na G+
Na Divokém Západě by mu tak říkali, Tom Bosá noha. U nás mu dali přízvisko Zahálka, ovšem jaký to omyl, ten kluk vůbec nezahálí, naopak neúnavně běhá a všude kde se objeví zkouší lidem napovědět, aby se osvobodili. Sundejte boty a oblečte si kilt, suknici, povolte krevnímu oběhu obíhat a lhostejno jestli v patách anebo v krajině slasti... 

Je úžasné, jak moc je Tomáš zapálený pro své hobby a pro změnu konvencí, ovšem když jsme tak v rozhovoru spolu kráčeli ulicemi velkého města, neunikly mi úšklebky a pohrdání kolemjdoucích mainstreams, našeho zdejšího středního proudu Kabátů, Gambrinusů, Chorvatů, Májek a Babovřesků, Bóže lidi, on je fakticky bos a navíc má sukni, to je debýýýl... 
A nebo jste podivní Vy, kdo jste kdysi poslušně tlapali pod mávátky v průvodu, všichni v modrých košilkách!

Potkali jsme se v Pardubicích, oba jsme tam přijeli vlakem. Vlakem jezdí Tomáš naprosto všude, věří, že nejvyšší slevová karta ČD se vyplatí a potom co mi vyprávěl, jaké cíle už v Česku objel, jsem nucen mu dát za pravdu. Prostě kromě běhu, bosé turistice, jízdě na kompaktním kole a kiltu Tomáš nadměrně holduje také vlakům a kdo má rád vlaky, není špatnej člověk, třeba jako takovej Dvořák žejo. 

Tomáš je dnes prostě všude, dokonce se stihnul mihnout ve slavné TV show a spolu s jejím moderátorem si zablbnout v sukních, to že u toho byl současný prezident Slovenské republiky ponechme stranou. 
Nechám se asi také nakazit tou volnou myšlenkou, tou až beatnickou bezprostředností a ono to také docela dobře zapadá, vždyť i Sir McCartney chodíval bos, hipíci rovněž (i hipsteři by konečně měli něco udělat doopravdy, ne jen na oko, sundejte si boty, vy vyděděnci!).
Forest Tomáš Zátopek běhá a běhá, nevím jestli trend bosého chození a běhání vymyslel on anebo přírodní národy, rozhodně mě však jeho aktivita burcuje, přemýšlím nad tím vlastně pokaždé, když musím opět reklamovat obuv z asijských továren. 
Moc bych si rovněž přál, aby v Tomově sukni - a zde si dovolím navrhnout i další trade mark pro Zahálkovic firmu, co třeba BAREFOOT TOM? - chodil (protože po pádu ze střechy už moc běhat nemůže) jiný Tom, Tom Máša, slavný prodejce Nového Prostoru a veliký milovník militárií a skotských vojenských jednotek. Budu muset zapracovat na tom, aby se ti dva potkali :).
Tomáš Máša v kiltu a ještě zdravý označen tečkou

PS
Proč se vlastně ve zdejších lesích a lukách nechodí bez bot? Ve městech to nelze, psi domácí se rozhodně postarají o to, aby vám tento zážitek zůstal odepřen. Ale myslím to jinak, proč třeba obce ve svých katastrech neudělají bosé stezky, pěkně z vísky do vísky, maličký parking k tomu a obecní hospody na obou koncích a hle obce mají příjmy a nemusí čekat, co jim pražští ministerští soudruzi smrknou z rozpočtů...

20140616

O smutné Karelgotě

Jan Rejžek

V autokempinku řekli holčičce 
jdi si hrát 
Sedla si tedy do stínu 
zaparkovaného vozidla 
na plechovku od Mobil Oilu 
posadila panenku 
které od dob prvního nahlédnutí 
do barevných časopisů 
říká Karelgota 
hladila ji a těšila 
Karelgoto nebuď smutná 
nebuď smutná nebuď smutná …

20140609

Adidas Detroit nebyly žádné p..rané retro!

Tlampač, foto Google search, refresh článku z roku 2012
Adidas Detroit byly moje první sportovní boty, když nebudu počítat jedny onošené a potrhané Pumy, co jsem dostal od bráchy. Ve speciálce Adidasu stály ve dvaadevadesátém tuším 599.- Kč. Byly prima třipruhaté a hodně pohodlné, The brand with three stripes a Die marken mit den drei streifen bylo napsáno na jazyku anglicky a německy. Neměly kdovíjakou tlumící technologii, podešev byla tvořena pouze "vobříznutou karimatkou", jak dodnes říkám botám ušitých podle klasických a starých postupů.

Když si pak po prázdninách toho samého roku spolužák Vojta z Itálie přivezl moderní Nike Air Icarus Track and Field, těéééžko jsem to rozdejchával, protože ty jeho boty, to byla úplně jiná kategorie! Legendární "Éry" s neméně legendární a patentovanou podrážkou Waffle, tak jak ji ve svém vaflovači vdechl život spoluzakladatel Nike Bill Bowermann byly prostě vejš, zejména díky moderní, do forem vstřikované mezipodešvi. Od té doby jsem už nikdy nechtěl žádné boty na karimatce, jako byly ty mé první Ády a protože jsem o botách hltal první a poslední, také mi bylo jasné, že lepší technologie jsou na botách za víc korunek a "karimatkáče" přece nosej leda švorcáci, páč jsou levný a vypadaj staře.
NIKE AIR Icarus Track and Field line
Éru dnešních módních retro bot odstartoval zřejmě Zemeckisův slavný film Forrest Gump, kde model Nike Cortéz v bílé a červené darovala Jenny Forrestovi z lásky a režisér jej zobrazil coby symbol jedné dekády (docela dobrý reklamní tah sportovního giganta skrze product placement, ne?).
Odnosil jsem desítky párů značkových sportovních bot, doučil se marketing, přesto stále nechápu, jak mohou tzv. retro boty stát stejně ne-li víc, než boty s technologiemi. Boty pro švorcáky stojí dva litry! Z marketingově-obchodního hlediska si nelze více přát, obyčejné asijské bačkory se prodávají od 1000.- do 2500.- Kč, to je vejvar! Co mě však na celé této současné retro produkci vadí, je naprostá absence reálné hodnoty této obuvi.
NIKE Cortez
Pokud mi někdo nabízí retro botu ušitou drobnou dětskou asijskou rukou, vyrobenou z napodobeniny kůže nebo syntetických materiálů, přidá mi k tomu legendu o marce coby znaku kvality a já se již dávno na žádné atributy této značky nebo konkrétního modelu nemohu spolehnout, pak moje peníze prostě nedostane. Nebudu platit nesmyslné cifry jen proto, že mi někdo chce cpát do hlavy, že to zboží je spotřební a módní, proto stojí kolik stojí, na to já zvysoka s.ru. 
Co tím vším chci vlastně říct? Že moje prachy si musí každý zasloužit, nehodlám si kupovat formu bez obsahu, plagiát, derivát a jakoby. Retro bota by měla být nachlup stejná jako originální předloha, včetně materiálů, se započítáním všech ekonomických okolností bych to pak bral podobně jako např. Levi´s 501, Porsche Carrera, Ray Ban Aviator či triko Lacoste a rád zaplatím za kvalitní a spolehlivý produkt, pokud takové zboží budu chtít.

Nike (a také Adidas, Puma aj.) na svém počátku produkovala boty poctivé, bez výrazných kvalitativních chyb a s každým novým modelovým rokem přidávala nejrůznější vylepšení. Proto je lidé kupovali, proto v nich sportovci sportovali, proto se  tyto firmy prosadily a rostly. V sedmdesátých a osmdesátých letech, tedy po době velké ropné krize, bylo třeba budovat značky výrobou a nabídkou kvalitních produktů. Tyto produkty stály v té době zcela normální peníze, prodávaly se za ceny úměrné ceně práce, ceně materiálů, všech dalších nákladů a s rozumnou (rozuměj morální) marží.

Pokud tedy hovoříme o sportovních botách, pak Forrestovy Nike by byly vyrobeny z kvalitní hovězí usně, odolné pryže a z kvalitní textilní stélkou a jejich tehdejší cenu odhaduji na cca $30. Dnešní retro boty ani zdaleka nedosahují kvalitativní (ve všech parametrech) úrovně svých originálních předloh a je pro mě nemyslitelné za ně platit částky vyšší, než je jejich reálná hodnota.
NIKE Capri Leather
Dceři jsem před rokem koupil nádherné retro Nike Capri. Byly kožené, poslední pár byl z Kč 1299.- zlevněn na 649.- (v Česku se tento model prodával i mnohem dráž). "Kauf, pěkný kožený boty za supr kačky, paráda!", jásal jsem. Dcera v nich chodila měsíc, sečtu-li všechny dny, kdy je měla na noze. Poté byl úbytek pryže na podrážce v patní části tak značný, že se do ní udělala díra (reklamace byla vyřízena kladně, koupil jsem jí potom outdoor Merell za 750.-, po jednom skautském táboře se daly také reklamovat, neměl jsem však už chuť ani sílu) a jako tenisky by zřejmě nevydržely ani jeden zápas. Považte, zmiňované Adidas Detroit jsem nosil celý rok denně a když jsem je vyhazoval, podrážka byla hodně obroušená, nikoli však až do nitra boty jako v případě Nike Capri!
NIKE Capri Leather
Myslím, že současná tzv. finanční krize je velmi důležitá pro každého z nás. Začínáme si víc hlídat za co utrácíme, protože vše je stále dražší a peněz na výplatních páskách málokomu přibývá. Neberte tento článek jako kolenovrtský nebo proletářský povzdych. Chci Vám pouze zopakovat, že spousta věcí nestojí za nic a když, tak jen za to, za co opravdu stojí (panečku to je mi ale větička!).


PS
Slyšel jsem, že dělníci v asijských fabrikách chtějí více korunek za svou práci, Houstone, to máte asi problém! 
Znám všechny ty korporátní kecy o inflaci, maržích, potřebě růstu, o vysokých nákladech, kupní síle zákazníků a její paritě. 

Oukej! To je ekonomika. Jen mě už prosím Vás nese.te s tím vaším třídolarovým -velkoobchodně - asijským šmejdem, nebo si udělám boty z nějakýho čokla, na sebe si navleču pytel od brambor a začnu to vydávat za retro styl, a když to začnu prodávat, tak cifra na cenovce bude řádná, to si pište.


20140603

Peří (h)romskej mor

Tlampač

Na lavičce sedí smažka
 narvaná jak moje taška
Na lavici sedí fetka 
vystíhaná rychlá 
všecko hnedka

Na lavičce sedí borec 
hnědý barvy kůže
když na peříčku letí všecko zmůže
Zaletí si do světa kde nejsou bílí
kde je king a tančej víly... 

20140602

Krotitelský koutek poesie

Nadlesník
Bechyňské koleje
Za Bechyní jsou na mostě koleje,
když si nedáš pozor zábradlí ti hubu rozbije,
když ti kolo mopedu do koleje zajede!!!!

bechynsky_most_nahled_03








Olaf Jarmil Matesson
Bechyňský most
Chvíli po tom co nám šátkem mává Melta Přemet,
starší Melta z kraje mostu, hází čistý přemet.
Zrak mu ulpěl na Nadlesním rejdíc helmou v žuloví,
další rybu bez váhání, koleje si uloví.
Mě jen hleslo na jazyku…
„co děláš ty vole…“,
mlátíc hlavou do chodníku
už jsem taky dole.
Ač je stavba mostní krásná – nenechte se mást,
pro nás dechů krotitele, je to pěkná past!


Und kleine bonus:

20140601

Tužte se ve znalostech historie!

Text a foto: Tlampač, poprvé publikováno 29. května 2008

VÝLET VHODNÝ PRO: PĚŠÍ/CYKLO


Často se při sledování nejrůznějších televizních pořadů setkávám s tvrzením o historické nevědomosti české veřejnosti. 
Chápu, že je spousta důležitějších věcí na tomto světě než dějiny. 
Otřepané klišé ovšem říká: Kdo nezná své vlastní dějiny, je nucen prožít je znovu. 
Nejsem takový vlastenec jako Danek Landa :), nicméně trochu vlastenec jsem. O to víc mě mrzí trapné odpovědi respondentů v TV, kteří na otázku co se stalo v osmašedesátem ke konci srpna odpoví, bylo hezky a pomalu končily prázdniny ...

Připomenu vám dvě důležité události, které byste také měli dobře znát. 
Tak za prvé: 27. května 1942 dva odvážní chlapi Josef Gabčík a Jan Kubiš provedli atentát na supernacistu a říšského protektora Reinharda Heydricha. Ten na následky svých zranění 4. 6. 1942 zemřel. 
Za druhé: potrefená husa se v červnu 1942 ozvala a Němci vyhladili komplet dvě vesnice a popravili spoustu dalších našich občanů naoplátku. Muži, ženy, děti, všechno šmahem a poněmecku důkladně. Naštěstí několik dětí z těch dvou vesnic přežilo, protože byly odvlečeny do Reichu na převýchovu v bezdětných rodinách. Po válce si o navrácení těchto dětí náš stát rezolutně řekl. Byly nalezeny a vydány zpět do vlasti. Celý svět tak zná jméno Lidice (10. 6. 1942). Málokdo už zná jméno Ležáky (24. 6. 1942). To jsou jména oněch zničených, vyvražděných vesnic.
Zajeďte si na malý výlet. Zajeďte si do Ležáků. Výchozím bodem výletu vám může být půvabné městečko Hlinsko. Jeho unikátní Betlém (skanzen lidových staveb uprostřed města.) vás jistě okouzlí. Pak již stačí najít turistickou značku, která vás přes obec Včelákov (ve Včelákově chodily Ležácké děti do školy.) dovede až do Ležáků.
Dojdete do vesničky, kde nestojí jediná chalupa, jediný dům. Jednoho dne v červnu roku 1942 ji obklíčili vojáci a dokonali pomstu. Pomstu za psychopata. 
Já jsem byl v Ležácích poprvé před třemi lety s mým kamarádem. Už se smrákalo, všude bylo ticho, kolem nás jen kamenné pomníky a na nich jména. Ani jeden z nás nepromluvil. Byl to silný a zajímavý zážitek.
Resumé pro budoucí televizní respondenty: I díky českému atentátu na Heydricha odvolala Velká Británie Mnichovskou dohodu. Pokud nevíte co byla Mnichovská dohoda, nejezděte nikam :).


PS a hádanka: 
Máte rádi větu: Tento způsob léta zdá se být poněkud nešťastným? Autor této věty byl v souvislosti s atentátem na R. H. popraven 1. 6. 1942.